Kopřivnické noviny č. 26/2001
ze dne 12. července 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - Definitivní tečku za osmiletou historií Šlahounů možná napsal letošní ročník tohoto hudebního open air festivalu. Ačkoliv po programové a organizační stránce dosáhly letošní dvoudenní Šlahouny bezesporu svého vrcholu, malý zájem publika je odsoudil k hlubokému ekonomickému nezdaru.

„Teď mám sto chutí se vším šlehnout. Ale za dva dny, až se vyspím a budu mít k dispozici definitivní čísla, tak to možná uvidím jinak,“ dává budoucím Šlahounům alespoň trochu naděje jejich hlavní organizátor Víťa Váňa. Ten taky tvrdí, že pokud se uskuteční, vrátí se festival zpět ke své jednodenní podobě.

V pátek do festivalového areálu v horní části letního stadionu přišlo asi osm set platících diváků, v sobotu pak jejich počet ještě asi o dvě stovky vzrostl. „Přesná čísla ještě neznám, ale je to hrozně málo. Je jisté, že proděláme. Jsme zklamaní,“ posteskl si Váňa.

I když zájem o festival byl znatelně nižší, jeho účastníci se shodovali v tom, že patřil jednoznačně k nejlepším ročníkům, nebyl-li vůbec nejlepší. Podobně to vidí také ti, co Šlahouny připravovali. „Mísí se ve mně pocit zklamání z návštěvnosti s naprostým nadšením z toho, jak festival funguje. Dneska můžu říci, že mám perfektní tým profesionálů a všechno je tak, jak má být. Myslím, že jsme za ty roky ušli kus cesty, a letos mám poprvé pocit, že jsme už festival na evropské úrovni. Je jednotné výtvarné zpracování festivalu, jsou tu myslím velmi dobré kapely, skvělý zvuk, dostatek jídla a pití. Chybí tu jen lidi,“ hodnotí festival jeho pořadatel.

Jak se zdá, tak ani neustálý vývoj kopřivnického hudebního festivalu nedokázal přilákat dostatek publika. Negativní vývoj v návštěvnosti si přesně nedokáže vysvětlit ani šéf Nory. „Těžko říct, v čem to je, o tom by se dala napsat diplomová práce. Klesají nejen návštěvy festivalů, ale míň lidí chodí i na koncerty. Může to být tím, že festivalů je moc, i když velká část není kvalitní, a lidem to už prostě není vzácné,“ řekl Váňa s tím, že bude po příčinách kasovního neúspěchu pátrat.

K o p ř i v n i c e (dam) - Hudební koktejl vytříbené chuti byl připraven pro návštěvníky Šlahounů. Hlavní organizátor a dramaturg festivalu Víťa Váňa zůstal věrný hlavnímu krédu, kterým je přivážet posluchačům hudební alternativu a progresivní muziku někdy sice méně známých, ale kvalitních interpretů.

Patnáct kapel vystoupilo na hlavní scéně, třináct skupin zahrálo na menším rockovém Green stage a živo bylo i v tanečním stanu, kde vinylové desky roztáčelo čtrnáct DJ's doplněných kapelami Nesselsdorf a Reynok.

Největšími taháky hlavní scény byli jistě zmrtvýchvstalí Support Lesbiens, Neuropa Mišo Kaščáka, skvělá ostravská novinka Kryštof či undergroundová legenda Plastic People, kteří splnili slib a svou loňskou neúčast zapříčiněnou onemocněním Mejly Hlavsy účastníkům Šlahounů vynahradili letos, i když již bez svého lídra.

Suverénně nejúspěšnějším koncertem festivalu bylo vystoupení Tata Bojs. Trio muzikantů v sobotu v noci předvedlo show, která předstihla vše, co bylo v Kopřivnici doposud k vidění. „Bylo to něco jako Pink Floyd, i když v malých poměrech,“ zhodnotil koncert jeden z účastníků Šlahounů. Tata Bojs odehráli svůj koncert na pódiu vytvořeném jejich bubeníkem Milanem Caisem a tančící dav byl neustále pod bdělým dohledem dvou obrovských očích, které se otevřely právě ve chvíli, kdy kapela rozjela první píseň. Koncert s ’Nočním hlídačem’, jak Cais svou mrkající instalaci nazval, je navíc exkluzivní podívanou, kterou nebude možné vidět nikde jinde.

Obrovský podíl na celkovém dojmu z festivalu měl také velmi kvalitní zvuk a efektní nasvícení. „Máme tady jeden z nejlepších aparátů v republice, stejný používal třeba i Jackson, když tady koncertoval,“ pochlubil se šéf organizátorů Víťa Váňa.

Své publikum si našla také druhá rocková scéna vlevo od hlavního pódia Šlahounů. Na té dostaly prostor méně známé, většinou začínající kapely. Ti, kdo netrávili čas křepčením v tanečním stanu, mohli prodlevy mezi koncerty na hlavní scéně strávit poslechem kapel, jejich úroveň se velmi lišila. Zatímco někteří by se nemuseli za svou hudbu stydět ani před větším publikem, objevily se i kapely, které hrály, jako by vznikly až v průběhu festivalu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Návštěvník festivalu nemá jenom poslouchat, zaměstnán musí být taky jeho zrak a ostatní smysly... S takovou představou se začínal připravovat letošní ročník Šlahounů. Touha organizátorů být originální a vytvořit něco, co další tuzemské festivaly nemají, se dočkala zhmotnění ve výtvarném řešení letošního festivalu, jehož autorem byl Milan Cais z kapely Tata Bojs.

„Původně jsem měl dělat jen hlavní scénu. Postupem času se však vyvrbily i ty další a nakonec jsme se dohodli, že by bylo dobré, aby festival měl jednotnou tvář, a proto jsem dělal i návrhy plakátů a dalších věcí,“ řekl Cais s tím, že první úvahy proběhly před rokem a intenzivněji začal s organizátory Šlahounů spolupracovat před šesti měsíci. Pod Caisovým vedením a taky díky nemalým nákladům se podařilo z bezduchých festivalových staveb vytvořit skutečnou, i když jen provizorní architekturu. V tomto ohledu byl zřejmě nejzdařilejší vchod do tanečního stanu konturovaný dvěma velkými maketami gramofonových desek a perforovanými trojúhelníky ze zeleného textilu. „Byla to pro mě neobyčejná zkušenost. Jako výtvarník se věnuji spíš menším instalacím. Největší, co jsem před Šlahouny dělal, byl Noční hlídač,“ prozradil Cais, který používá taky umělecký pseudonym p3D-01. Zmiňovaný ’Noční hlídač’, dva několikametrové nafukovací vaky, na které je promítána videosmyčka se záběry na oči několika lidí, byl součástí hlavní scény. „Byla to jedna z podmínek, které jsem si dal, že pokud přijedu na Šlahouny, tak musí Noční hlídač se mnou a jeho oči se otevřou až při našem koncertu,“ uvedl Cais a dodal, že s realizací svých nápadů byl maximálně spokojený. Osud dalšího fungování Caise v součinnosti s kopřivnickým festivalem je zatím nejistý. „Už před Šlahouny jsme se bavili o tom, že by bylo dobré v tom pokračovat a rozvíjet to, ale záleží na tom, jestli nějaké další Šlahouny budou,“ uzavřel Cais narážkou na nízkou návštěvnost.

K o p ř i v n i c e (dam) - Většinou s pozitivní reakcí na prodloužení Šlahounů se člověk setkal u jejich návštěvníků. Ti, co přijeli z větší dálky, nelitovali peněz vynaložených za dopravu. Některým místním zase vyhovovalo, že po skončení pátečního programu mohli jít domů spát a zbytek festivalového dění si pak vychutnali bez únavy.

Našli se i tací, kterým prostě vyhovuje prodloužení festivalu jako další z řady změn, kterými Šlahouny od svého vzniku prošly. „Rád vidím, když pořadatelé neustrnou na jednom místě a snaží se festival neustále vylepšovat a posunovat někam dál,“ pochvaloval si například jeden z hostů.

K o p ř i v n i c e (dam) - Velmi úspěšnou novinkou letošních Šlahounů byla improvizovaná kinokavárna zřízená v tribuně letního stadionu. Návštěvníci v ní mohli kromě úkrytu před pálícím sluncem najít také sedm filmů. „Původně se mělo promítat dvanáct snímků, ale museli jsme se dělit o videoprojektor s hlavní scénou festivalu, a proto byl počet produkcí snížen,“ prozradila Radka Korená, která měla kinokavárnu na starosti. Podle jejích slov průměrná návštěva na jeden film přesahovala padesát lidí. Vůbec nejúspěšnější byla Záhada Blair Witch, kterou vidělo sto dva účastníků akce. „To bylo skutečně maximum. Už tam nebylo k hnutí,“ dodala Korená.

K o p ř i v n i c e (dam) - Velká bílá místa nechávají prázdninové měsíce na programu kulturního domu. Na konci června se kulturní dům uložil k ’zimnímu spánku’ a z letargie se probere až na konci srpna o pouťovém víkendu. Oslavy Bartolomějské pouti začnou již v pátek 24. srpna večer, kdy by měl zahrát příborský Elvis Presley Revival Band. Sobotní program bude bohatší a na své si přijdou jak milovníci hudby, tak i vyznavači tance a divadla. V hudební části programu vystoupí kapely Musica da Gamba a Krless hrající historický folk, Dixi orchestr z MIS music a zřejmě i kapela Pouličníci. Tančit budou žáci ZUŠ Zdeňka Buriana a místní Step klub. Celý večer pak uzavře divadlo Studna představením Kozlí muž. V neděli dopoledne je pak připraveno loutkové divadlo V Batohu a zahraje i Městský dechový orchestr. O něco živěji bude během prázdnin v kině, které promítá pouze s týdenní přestávkou.

N o v ý   J i č í n (dam) - Patnáct účinkujících, jejichž morální kredit během čtyřiceti let komunismu neutrpěl újmu, by se mělo zítra sejít na druhém ročníku Krylonocí pořádaných v amfiteátru na novojičínských Skalkách. Festival, který je pořádán na počest Karla Kryla, zahájí ve čtyři hodiny odpoledne skupina Oboroh. Během následujících zhruba desíti hodin se na pódiu vystřídají kromě jiných také Vladimír Mišík se svou kapelou ETC, bratr Karla Kryla Jan, šansoniérka Eva Henychová, Pepa Nos, evangelický farář Svatopluk Karásek se svou rockovou kapelou nebo třeba Wabi Daněk, jehož koncert by měl letošní Krylonoce uzavírat.

H u k v a l d y (dam) - Možnost vidět sokolníky při práci s dravci nabídne během obou víkendových dnů svým návštěvníkům hukvaldský hrad. Celodenní program, jehož začátek je stanoven na devátou a konec na osmnáctou hodinu by měl mapovat jak historii, tak současnost sokolnictví. Návštěvníci budou mít možnost vidět, jak probíhá výcvik ptáků či ukázky lovu.

P ř í b o r (dam) - Svou adaptaci klasické Erbenovy pohádky ’O Zlatovlásce’ s podtitulem ’Velice viskózní představení’ premiérově uvedou herci místní divadelní skupiny Přibližně v pondělí šestnáctého července na náměstí v Příboře. Po dvou inscenacích určených dospělým se mladí divadelníci obracejí také k dětem.

„Hra vychází z klasické předlohy, do které jsem občas něco přidal. Myslím, že by se představení mělo líbit jak dětem, tak dospělým,“ řekl autor scénáře a herec Přibližně Michal Raška. Divadelníci z Přibližně mají za sebou již pohádku o Horodějovi a jevištní zpracování Medvídka Pú, ale až Zlatovláska by měla být pohádkovým představením se vším všudy. „Ty předešlé dvě hry byly částečně improvizované. Tentokrát jde o seriózně připravené výpravné představení,“ tvrdí Raška, který je zároveň i režisérem Zlatovlásky.

Představení v Příboře také zahájí týdenní letní turné divadelníků po jihu Moravy a Čech. Přesto, že ještě není přesně známa trasa, měla by být Zlatovláska k vidění na ulicích několika měst v těchto oblastech. „Podobnou šňůru představení jsme dělali i vloni, je to příjemné spojení dovolené s uměleckým zájezdem,“ pochvaluje si Raška.