Kopřivnické noviny č.
21/2001
|
Titulní strana |
Na pouti si lidé pochutnávali jen na uších pečených ve Štramberku |
|
|
Radní probrali rozpočtová opatření na letošní rok
K o p ř i v n i c e (hod) - Rada města, která se sešla ke své mimořádné schůzi minulý týden v úterý, po projednání doporučila zastupitelstvu města schválit rozpočtová opatření k rozpočtu města Kopřivnice na rok 2001.
„Tento postup je z toho důvodu, že veškerá rozpočtová opatření už musí procházet zastupitelstvem, protože nám bylo pozastaveno výnosem okresního úřadu usnesení, které zmocňovalo radu k rozpočtovým opatřením do výše 750 tisíc korun. Tímto výnosem se bude zabývat zastupitelstvo 31. května a může se stát, že buď se to usnesení zruší a všechno bude projednávat zastupitelstvo, což by znamenalo obrovský nárůst v počtu zasedání zastupitelstva, nebo to prostě nevyřešíme a dáme to k soudu,“ komentoval výnos okresního úřadu místostarosta Zdeněk Krajčír.
Rada projednávala použití výtěžku z provozu výherních hracích automatů, který je vázán na to, že se musí použít na sportovní, sociální, zdravotní, ekologický, kulturní nebo jinak veřejně prospěšný účel. „My jsme jeho použití konkrétně vymezovali a většina výtěžku půjde na krizové stavy ve sportovních areálech města, jako například na výměnu vodovodního potrubí v tenisové hale. Potrubí už jednou způsobilo havárii, proto je nutné ho vyměnit, aby se situace neopakovala podruhé. Dále máme rezervu na spoluúčast při výměně hracího povrchu, část zaplatí Česká pojišťovna a zbytek musí uhradit město. Dále se z těchto prostředků bude platit oprava izolace tribuny na letním stadionu, která byla už dlouhou dobu v havarijním stavu. Z těchto peněz budou finančně pokryty i již dokončené nátěry van bazénu,“ jmenoval Krajčír, na co budou použity peníze z provozu výherních hracích automatů.
Postupem řešení likvidace majetku města v pořizovací ceně od pěti set korun navržený likvidační komisí se zabývala rada. Největší položku představují zlikvidované staré počítače.
Rada se zabývala také ročním hospodařením včetně závěrečného účtu města za rok 2000 a doporučila zastupitelstvu města jej schválit. „Je to rozsáhlý materiál, který obsahuje spoustu věcí jako např. výdaje za rok 2000, zápis z hospodaření, výsledek inventarizace atd. Součástí této zprávy je i výrok auditora, který přezkoumal hospodaření města za rok 2000.
Podle názoru auditora firmy FIN-Partner Ostrava roční účetní uzávěrky odpovídají ve všech významných bodech skutečnému stavu majetku, závazkům, majetkovým a finančním fondům města Kopřivnice a jsou v souladu se schválenými rozpočty města v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví a příslušnými předpisy ČR. Takže i audit proběhl bez závad,“ komentoval zprávu o závěrečném účtu města Krajčír.
„Rada města projednává určitou změnu příspěvků na projekty komplexního součinnostního programu prevence kriminality z toho důvodu, že město dostalo z ministerstva vnitra dotaci ve výši sto tisíc korun na dva projekty. Komise k prevenci kriminality se sešla a trochu přehodnotila navrhované částky na těch jedenáct projektů. To byl projekt Základní školy - náměstí. Další projekt, který řeší dílčí problémy, je lokalita a problémy s ubytováním na ulici Horní.
Se zahrnutím rozpočtových výdajů ve výši pět set tisíc korun do návrhu rozpočtu na rok 2001 souhlasila rada města za předpokladu spoluúčasti Nadace Nova, která by měla být ve výši jednoho až jednoho a půl milionu korun. Tato částka by byla použita na spolufinancování investiční akce - Nástavba domu č. p. 1015 na Tyršově ulici Domova pro matku a dítě v tísni. „Byli bychom radši, kdyby se Nadace Nova podílela tou vyšší částkou. Realizací projektu by se rozšířila kapacita stávajícího domova. Nadace Nova se bude podílet na projektu jen za předpokladu, že tato nemovitost, která ještě teď patří okresnímu úřadu, bude ve vlastnictví města Kopřivnice. S nadací vede jednání ředitel Domova pro matku a dítě v tísni Jaromír Navrátil,“ doplnil Krajčír.
Po skončení projednávaných zpráv se radní odebrali do městských lesů, kde zhodnotili stav cest, který by se z peněz získaných z těžby v lese měl zlepšit. „Ty úpravy by se měly provést, protože cesty jsou v naprosto dezolátním stavu,“ komentoval stav lesních cest Krajčír.
Radní rovněž navštívili hájenku, kde občanské sdružení provedlo zateplení celé horní části. „Je to výrazný přínos občanského sdružení pro renovaci objektu města,“ ohodnotil činnost sdružení a práci místostarosta Krajčír.
|
|
Squash v kasárnách bude prý do roka
K o p ř i v n i c e (dam) - Už za pár dní by měli noví majitelé kasáren začít s jejich slibovanou rekonstrukcí. V první etapě by měly rekonstrukcí projít prostory bývalé pekárny, herny, několika skladů v přízemí budovy. Novou tvář dostane také celé pravé křídlo kasáren přiléhající k parkovišti. Fasáda by totiž podle plánu měla být hotova zhruba v září. Relaxcentrum pak otevře do roka. Podle manažera kasáren Milana Graňáka však žádné stavební práce neochromí provoz budovy. „Vše bude probíhat za plného provozu. Uzavření kasáren by naše nájemce mohlo zničit, a to rozhodně není v našem zájmu,“ uvedl Graňák a popřel, že by podnikatelům sídlícím v kasárnách hrozilo, že přijdou o své prodejní prostory. „Jednáme se čtyřmi nájemníky o uvolnění prostor v nejvyšším patře budovy, kde by mělo být umístěno slibované sportovně relaxační centrum,“ připustil Graňák. Ti ale podle jeho slov dostali nabídku přesunout se do nižších podlaží, což je pro ně i z hlediska dostupnosti zákazníkům příznivé.
Také relaxační a sportovní centrum, jehož vybudování bylo jednou z podmínek prodeje kasáren, by mělo začít vznikat již letos a bude situováno v třetím podlaží budovy. „V podstatě hned po obdržení stavebního povolení a započetí stavebních úprav v jiných částech budovy začneme i s bouráním a přípravou relaxcentra,“ slíbil Graňák s tím, že ani demoliční práce v horní části budovy neochromí její provoz. „Bude zaslepeno boční i hlavní schodiště a všechny práce budou prováděny tak, aby zákazníci a nájemci v nižších podlažích byli ovlivněni co nejméně,“ řekl Graňák.
Také hrubá stavba relaxcentra, ve kterém postupně vzniknou dva squashové kurty, dvě bowlingové dráhy, fitcentrum, sauna a solárium, by měla být dokončena ještě letos. „Rádi bychom tuto část stavby dokončili do zimy, bude totiž nutné otevřít část střechy a zvýšit stropy dřív než to počasí znemožní,“ prozradil Graňák. Vnitřní stavební práce budou probíhat během zimy a pravděpodobně začátkem léta by měla být první etapa dokončena.
„Nejdřív hodláme otevřít squash a bowling společně s centrálním barem, který bude sloužit celému relaxcentru s veškerým zázemím,“ uvedl šéf kasáren s tím, že následovat bude dobudování posilovny, sauny a solária.
|
|
První etapa budování areálu se blíží ke konci
|
K o p ř i v n i c e (hod) - V létě loňského roku bylo vyhlášeno pět veřejných zakázek na výstavbu technické infrastruktury Podnikatelského areálu ve Vlčovicích, které měly být dokončeny zhruba za rok. Zeptali jsme se proto vedoucího oddělení investic Vladimíra Zákutného, v jakém stavu jsou práce hotovy.
„Měli jsme celkem osm objektů, ale soutěž probíhala tak, jak byla infrastruktura schopná samotné realizace, to znamená, že my jsme vyzývali pět firem. Dnes už máme dokončeny tři z těchto akcí - komunikaci, pitnou vodu a splaškovou kanalizaci a dále jsou hotové vysokonapěťové rozvody 22 kW, včetně úprav na trafostanici na 22 kW a 110 kW. Rozvody jsou vedené pomocí energomostu v Tatře od Energetiky až k bráně č. 6, kde je prozatím ukončení kabelů. Pokračovat v práci se bude až ve druhé etapě, kde budeme napojovat kabel do spínací stanice.
Stavba komunikace obnášela vybudování jednak samotné komunikace a také přípojku a veřejné osvětlení, přípojku pro čerpací stanici a samotnou staveništní přípojku pro budoucí stavby. Pitná voda a splašková kanalizace, která vede po celé délce ulice Pánská až po Družstevní, kde je napojena koncovými šachtami jak pitná voda, splašková kanalizace na stávající řády SmVaKu,“ komentoval Vladimír Zákutný postup prací.
„Ještě nám schází dokončit dešťovou kanalizaci. Teď o víkendu jsme překopali silnici I/58, dokončovací práce by měly být hotovy kolem 30. května, kdy bude přejímka prací. A chybí nám přípojka plynu plus regulační stanice. Termín máme stanoven do 15. 7., ale počítáme s tím, že by mohla být hotová už 30. června,“ odpověděl na otázku, co zbývá ještě dokončit, Zákutný.
Náklady na vybudování komunikace včetně veřejného osvětlení se pohybovaly ve výši 8,2 mil., pitné vody a splaškové kanalizace 12,8 mil. a vysokonapěťové přípojky včetně dvou trafostanic 15,9 mil. korun. Na jejich financování byla použita dotace ministerstva průmyslu a obchodu a město mělo na zbývající část úvěr.
Město dále hradilo projekty a další drobné práce.
V současné době se připravuje druhá etapa výstavby Průmyslového areálu Vlčovice. Stavba je opět dělená podle zdrojů financování, na které budou použity prostředky z Phare a ministerstva průmyslu a obchodu.
„Prostředky z Phare, rezerva 2000 budou použity na stavbu víceúčelové haly a další inženýrské sítě, tj. prodloužení stávajících inženýrských sítí. Dále z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu bude financována výstavba spínací stanice a kabelové rozvody, vodovodní řád a sběrač, což jsou ty přípojky pro vlastní halu. Mimo to musí město udělat přeložku plynu, protože hala se bude stavět v místě, kde dnes vede vysokotlaké plynové potrubí,“ vysvětlil Vladimír Zákutný, na co budou peníze z ministerstva průmyslu a obchodu použity.
„Termíny vlastních staveb ještě nemáme upřesněny, protože jsme ve fázi, kdy je pouze projektujeme. Máme stanoveny termíny. Jeden projekt předložíme komisi Phare a druhý komisi ministerstva průmyslu a obchodu. Po jejich schválení a přidělení financování město Kopřivnice vyhlásí veřejnou soutěž na projekt financovaný Phare a veřejnou zakázku na projekt hrazený z prostředků ministerstva průmyslu a obchodu,“ uzavřel Vladimír Zákutný.
|
|
Výrobní závod Dury má mít minimální vliv na ekologii
K o p ř i v n i c e (ili) - Minulý čtvrtek proběhlo v anexu městského úřadu veřejné projednávání závěrů z procesu posuzování vlivu připravované výstavby firmy Dura Automotive Systems CZ, s. r. o., na životní prostředí v souladu se zákonem č. 244/1992 Sb.
Jedná se o investora, který není na našem trhu nováčkem. V Blatné, kde působí šest let, postupně zmodernizoval vstupní haly a rozšířil výrobu. V Podnikatelském areálu ve Vlčovicích chce vystavět osm výrobních hal o rozměrech 18 x 120 metrů pro zhruba šest set lidí. Hlavní výrobní náplní budou kompletní pedálové a ruční nůžkové zvedací sestavy, tedy zpracování kovu za studena. Součástí závodu bude i lakovací linka postavená na bázi vodou ředitelných barev. Roční produkce firmy by měla dosáhnout 5,8 milionů kusů pedálových sestav a dva miliony heverů.
Firma Dura zastaví 4,4 hektary plochy, ale při případné další expanzi závodu je pro Duru pamatováno s územní rezervou.
Výsledkem rozptylové studie, která posuzovala předpokládaný stav se současným, bylo zhodnocení, že výroba nebude mít zásadní vliv na životní prostředí, stejně tak jako odpadní voda z lakovny a splašková voda po projití čističkou. Hluková studie připouští ovlivnění nejbližší obytné zástavby, ale nikterak výrazně. Nejvíce bude realizací stavby hal ovlivněn půdní fond, což bylo součástí změny územního plánu, a krajinný ráz, který bude řešen sadovými úpravami. Došlo k vypracování oponentního posudku Jarmilou Paciorkovou, která po vyjádření dotčených institucí vyslovila závěr, že za předpokladu dodržení technologických kázní při realizaci stavby i vlastního provozu by nemělo dojít k zásadnímu vlivu na životní prostředí. Veřejnost mimo pracovníků městského úřadu zastupovala jako obvykle Marie Pešlová, která hned ve dvou dotazech vyjádřila obavy, že Podnikatelský areál ve Vlčovicích může zatížit životní prostředí. „Nikdo se nechce dočkat toho, aby se nezablokovala ekologická kapacita,“ uvedla v jedné z připomínek Pešlová. Přestože dotazy přesahovaly rámec projednávané problematiky, byly Marii Pešlové v rámci možností zodpovězeny investorem, projektantem, pracovníky Krajského úřadu Ostrava a Milanem Šmídem, vedoucím odboru rozvoje města.
|
|
Telecom rozšiřuje kapacitu svých linek ve městě
|
K o p ř i v n i c e (dam) - Rozšiřování kapacity svých stávajících rozvodů sleduje svými investicemi na území Kopřivnice Český Telecom. Zhruba před čtrnácti dny byla zahájena první z investic na ulici I. Šustaly a Záhumenní. Na letošní rok má Telecom v plánu ještě další dvě akce podobného charakteru. Jedna z nich bude situována v centru města a druhá na ulici Sadové a v jejím nejbližším okolí. „Jádrem investice je položení nových kabelů, které unesou větší zátěž a souvisí s rozvojem města a zvyšujícím se zájmem o telekomunikační služby,“ řekl mluvčí ostravského ředitelství Telecomu Vlastimil Sršeň.
Práce na každé ze zmiňovaných investic budou probíhat tři až čtyři měsíce. Výkopové práce v centru a na ulici Sadové by měly začít v nejbližších dnech. „Celá investice nebude mít vliv na samotné telefonní účastníky,“ slíbil Sršeň. K asi hodinovému přerušení provozu telefonů dojde až po dokončení prací všech výkopových prací a položení nového vedení. Majitelé příslušných stanic budou o výpadku dopředu informováni.
|
|
Na pouti si lidé pochutnávali jen na uších pečených ve Štramberku
Š t r a m b e r k - Pouze pravé ’Štramberské uši’ vyrobené přímo některým z výrobců na území sousedního města bylo možné sehnat na tamní pouti. Štramberské radnici se podařilo alespoň na svém území při jedné z největších akcí prosadit výhradní práva Štramberáků na výrobu této cukrovinky. Letos poprvé byly zhruba před rokem získané ochranné známky důsledněji uplatňovány. „Jen ráno se ve třech stáncích daly koupit napodobeniny, a i ty během dopoledne z prodejních míst zmizely,“ řekl starosta Jan Socha potěšený tím, že na pouti napodobitelům nebo výrobcům bez licence pšenka nekvetla.
Kontrolu prodejních míst na pouti prováděli městští strážníci. Ti také případné prodejce upozorňovali, že nelicencované uši si radnice na pouti nepřeje. „My samozřejmě nemůžeme někomu nařizovat, co může a co nesmí prodávat. Na druhou stranu ale stánkařům poskytujeme prodejní místa a můžeme je odmítnout, máme-li podezření, že jde o nekalou soutěž nebo porušování našich práv,“ uvedl Socha. Na ulicích se v den pouti neobjevil žádný stánek, který by měl jako svůj jediný sortiment právě nelicencované uši. Ty byly k dostání pouze v několika stáncích s tradičními pouťovými pochutinami. „Strážníci upozornili prodejce, že takové zboží by neměli mít na pultech a ti je většinou ochotně stáhli,“ prozradil Socha.
Již před časem většina mimoštramberských výrobců uší vypustila z jejich názvu přídomek ’Štramberské’ a nahradila je slovy medové, perníkové nebo cukroví distribuovali bez názvu. Někteří prý dokonce výrobu ukončili.
David Macháček