Kopřivnické noviny č. 3/2001
ze dne 25. ledna 2001

K o p ř i v n i c e (dam) - Příjemnou atmosféru se minulou sobotu podařilo na půdě klubu Nora vytvořit skupině několika amatérských hudebníků. Během večera se na pódiu vystřídali lidé napříč několika začínajícími kapelami. Říct přesně, které skupiny se na večírku podílely, je prý ale nereálné. „Ta současná mladá scéna v Kopřivnici je pro mě dost nepřehledná,“ tvrdí šéf Nory Víťa Váňa. Na tom se shodli i někteří vystupující. „Podle toho, co já vím, teď zrovna moc kapel nefunguje, ty, co tady byly, se rozpadly. Tahle akce je tady vyloženě proto, abychom si zahráli - jen tak pro srandu, a když to lidi baví, ať si to poslechnou,“ řekl jeden z muzikantů a dodal, že některé vystupující se podařilo k vystoupení přemluvit jen několik minut před koncertem. Nesecvičenému, ale zajímavému vystoupení mladých rockerů přihlíželo přímo v Noře několik desítek diváků, kteří se i přes občasné výhrady shodovali na tom, že podobné akce k životu rockových klubů patří.

K o p ř i v n i c e (dam) - Jako jeden z posledních klubů nabídne zítra večer Nora Café svým návštěvníkům koncert kapely Pluto. Jedna z nejzajímavějších formací současné české klubové scény totiž na polovinu února oznámila ukončení činnosti.

Kvarteto muzikantů vedených bubeníkem Pavlem Fajtem vzniklo v průběhu pětadevadesátého roku. Do širšího povědomí se však Pluto dostalo až na podzim roku následujícího, kdy kapela vydala své debutové album. To ji okamžitě vyneslo na výsluní a získalo si nejen sympatie široké škály posluchačů, ale také hudebních kritiků.

Po vynikajícím startu se Pluto stalo jednou z nevyhledávanějších kapel tuzemské klubové scény a během následujících čtyř let odehrálo stovky koncertů u nás i v zahraničí, vydalo další dvě CD a získalo řadu ocenění. Není proto divu, že rozpad Pluta, o kterém se začalo mluvit již vloni na podzim, spoustu fanoušků rozladil.

Důvodem rozpadu kapely je, jak se zdá, ’únava materiálu’, určitá stagnace a v neposlední řadě vytíženost jejich členů.

„Je to samozřejmě složitější, ale dá se říct, že ostatní projekty členů kapely převážily tu snahu dělat Pluto,“ domnívá se lídr kapely Pavel Fajt.

„Zpěvák má svou kapelu v Třebíči, Fröhlich se Zavadilem hrají v Syčácích a jsou poměrně vytížení a já jsem koneckonců v poslední době taky dělal hlavně jiné věci, takže jsme rozhodli, že než bychom to nějak uměle udržovali při životě a využívali jen toho, co jsme udělali doposud, že s Plutem raději skončíme,“ upřesnil Fajt.

Podle něj však nikde není psáno, že se členové kapely zase někdy nesejdou, aby spolupracovali na nějakém hudebním projektu. „To nikdo z nás nevylučuje, ale k tomu, aby to fungovalo, musí kapela prostě žít, a to nám v poslední době chybělo,“ uzavřel Fajt.

Předtím než se definitivně rozejdou, rozloučí se kvarteto Fajt, Bartoš, Fröhlich a Zavadil zhruba desítkou koncertů v celé republice. Jejich zítřejší vystoupení v Noře bude předposledním na Moravě, pozítří totiž ještě zahrají v Uherském Hradišti. Pak bude rozlučkové turné pokračovat po českých klubech, aby desátého února v jabloneckém klubu Na Rampě kapela napsala definitivní tečku za svou téměř pětiletou činností.

N o v ý J i č í n (dam) - Elektronické taneční hudbě má tuto sobotu večer patřit novojičínský klub Happy End, 27. ledna má totiž na programu akci nazvanou Electro music.

Během párty, která odstartuje v jednadvacet hodin, čekají na hosty klubu koncerty tří kapel a produkce dvou D. J.s.

Jako první by se publiku měla představit domácí kapela Valerian. Po nich pak kopřivnické trio Nesselsdorf a nakonec Reynok - house projekt bratří Fojtíků, kteří rovněž Noru uvádějí jako domovský klub. Za gramofony se pak budou střídat D. J. Ma - Ta - Sa - Mi a D. J. Forest.

K o p ř i v n i c e (dam) - Zcela jasno již má kopřivnické Muzeum Fojtství v tom, co se bude během letošního roku dít v jeho podkrovní výstavní síni.

V současnosti probíhající geologickou výstavu Kamenná krása Novojičínska začátkem dubna vystřídají exponáty zcela jiného charakteru. Fosilie a minerály nahradí hračky. Výstava s názvem Dětský svět bude k vidění až do konce školního roku.

Během hlavní turistické sezony od konce června do měsíce září bude pro návštěvníky muzea přichystána výstava hutního skla. Exkluzivní sklářské výrobky do Kopřivnice přiveze B.A.G. Art Glass in Progres.

V závěru roku bude Fojtství patřit výtvarnému umění, od října až do prosince by zde měla své obrazy vystavovat kopřivnická malířka Jindra Treuchlová.

K o p ř i v n i c e (dam) - Do posledního místa je vyprodaný zítřejší zájezd na představení Straussova Netopýra v opavském Slezském divadle. Kopřivnický kulturní dům, který zájezd pořádá v rámci svého divadelního předplatného, vypraví na operetu tři autobusy s téměř půldruhou stovkou předplatitelů a dalších konzumentů kultury. Podle pořadatelů byl navíc zájem větší, než bylo možné uspokojit.

K o p ř i v n i c e (dam) - Také začátek letošního roku zpestří v kopřivnickém kině Puls skvosty světové kinematografie ukryté pod hlavičkou filmového Projektu 100 - 2001. První snímek z letošní desítky filmů, které jsou tradičně vzorkem zlatého fondu filmového umění, uvidí místní filmoví fandové již ve čtvrtek druhého února.

V průběhu letošního Projektu sto, který do Kopřivnice zavítá již potřetí, bude Puls lákat diváky například na Občana Kanea, Poslední tango v Paříži a nebo Lynchův Modrý samet. Na rozdíl od loňska, kdy dramaturgové Projektu 100 vybrali méně známé snímky, v letošním roce se program přehlídky doslova hemží tituly, které lze bez nadsázky označit za kultovní. „Jsou to vesměs filmy, které má každý průměrný filmový divák v povědomí, ale nikdy je neměl možnost v českých kinech vidět,“ řekl autor přehlídky Jiří Králík, který si rovněž od tohoto dramaturgického kroku slibuje větší divácký zájem. Podle odhadů organizátorů by Projekt sto měl během svého trvání přilákat paž 100 tisíc diváků.

Také v místním kině očekávají, že o přehlídku bude větší zájem. „Za prvé si Projekt za předešlé dva roky získal jisté jméno a navíc filmy, které jsou letos na programu, jsou skutečně určené širšímu publiku než jen úzké skupince milovníků filmového umění,“ tvrdí vedoucí Pulsu Radka Korená.

K o p ř i v n i c e (dam) - Přesto, že nabídku kopřivnického kina Projekt 100 zpestří teprve potřetí, ve skutečnosti je ročník 2001 již sedmým v pořadí.Když přehlídka vznikala, bylo cílem jejich organizátorů během deseti let uvést filmy, které jsou perlami Zlatého fondu světové kinematografie, připomínat slavné snímky, které si to zaslouží a navíc přehlídkou oslavit stoleté výročí filmového umění. S tímto záměrem se, jak se zdá, trefili do vkusu nemalé skupiny filmových fanoušků, o čemž svědčí fakt, že každý rok se do Projektu 100 zapojují nová a nová kina a kluby. V letošním roce budou filmy z přehlídkové série promítány celkem v osmdesáti pěti kinech v šestasedmdesáti českých a slovenských městech

Stejně výhodné jako vloni budou ceny vstupného na letošní ročník Projektu 100. Za permanentku na všech deset filmových představení zaplatí návštěvník okolo dvou set korun.

Jednotlivé vstupné by se mělo pohybovat okolo osmačtyřiceti korun a členové Filmového klubu mohou nově uplatnit desetikorunovou slevu.

K o p ř i v n i c e (dam) - Po krátkém koncertě místního jazz bandu začne Projekt 100 filmem Modrý samet (USA 1986).

Slavným filmem Davida Lynche, který byl sice už jednou v naší distribuční síti uveden, ale v době, kdy věhlas tohoto dnes už kultovního režiséra byl v naší republice velmi malý. Postupem času se vytvořil dosti široký okruh příznivců tohoto autora, většina z nich tento film vlastně nezná. Jde o psychologický thriller a detektivku s překvapujícími surrealistickými prvky a skvělými hereckými výkony všech hlavních představitelů. Film získal mnoho ocenění především filmových kritiků v USA a Kanadě.

Druhého února bude přehlídka pokračovat snímkem Občan Kane (USA 1940) (viz foto). Kane je pokládán za jedno ze základních děl kinematografie, posouvající vpřed nejen filmový obraz, ale zejména vypravěčské postupy. Orson Welles svou režijní prvotinu pojal jako rekonstrukci osudů fiktivního magnáta Kanea, sestavovanou novinářem - využívá k tomu filmové týdeníky, rozmluvy s pamětníky atd. Občan Kane vzbudil v době svého uvedení skandál, protože tiskový magnát, miliardář William Randolph Hearst vztáhl vyprávěný příběh na sebe. Z devíti nominací na Oskara 1941 získal jen jednu sošku, ale od té doby suverénně vítězí snad ve všech soutěžích Zlatého fondu světové kinematografie.

Vlak života (Francie/Nizozemí/Belgie 1998)

Místy až cynická válečná komedie Radua Mihaileanua vypráví, jak se obyvatelé jedné zapadlé židovské osady rozhodli před hrozícími deportacemi ujet do země zaslíbené - do Izraele. Zakoupili si celý vlak, rozdělili úlohy na vězně a nacisty, kteří je hlídají, a vydají se na cestu. Tajemný vlak, který nikde nezastavuje a jehož existence znepokojuje železničáře i německý dozor, však odhodlaně pokračuje v jízdě, navzdory hrozícímu nebezpečí jak ze strany odbojářů, kteří jej chtějí vyhodit do povětří (a jsou hrozně udivení, když i ’hlídači’ se spokojeně modlí se svými ’zajatci’), tak ze strany Němců (ti dokonce celí popletení uvaří košer jídlo pro osazenstvo vlaku).

Film zvítězil na mnoha festivalech (Benátky, Sao Paolo, Sundance, ...) a získal mnoho nadšených příznivců. Na LFŠ 2000 zvítězil v anketě o nejoblíbenější film.

Mechanický pomeranč (Anglie 1971)

Kousavá satira na společnost v nepříliš vzdálené budoucnosti s vynikajícím hereckým výkonem Malcolma McDowella v roli absolutně ztracené existence. Kubrick geniálně filmově zpracoval předlohu, která dodnes přináší žaludeční potíže čtenářům i divákům. Film je dodnes zakázán v Anglii, jinde vzbuzuje negativní reakce společnosti, ale i obdivné reakce filmových nadšenců. V dosavadních anketách Zlatého fondu kinematografie film vždy obsadil první místo.

Film byl nominován na Oskara, ale z pochopitelných důvodů zůstalo jen u nominace. Přesto získal mnoho ocenění především filmových kritiků na celém světě.

První polovinu přehlídky uzavře patnáctého února Poslední tango v Paříži (Itálie/Francie 1972)

Poslední tango v Paříži, ve své době skandální film, vypráví o vášnivém, svou živočišností zničujícím milostném poměru mezi postarším Američanem Paulem (Marlon Brando) a mladičkou dívkou Jeanne (Maria Schneiderová).

Režisérovi však nejde o vylíčení jedné banální erotické zápletky, ve svém příběhu sleduje citovou otupělost, vybíjející se v mechanickém sexu, která však ničí jakékoliv očekávání. A také pojednává o tom, jak pozdní prohlédnutí už nespraví, co bylo jednou zničeno. Film byl dvakrát nominován na Oskara, získal několik ocenění od amerických i evropských kritiků.

Podrobnější informace o zbylých pěti filmech najdete v některém z dalších čísel KN