K o p ř i v n i c e (dam) - Minulou sobotu měla svátek Nora a i přes nepřízeň počasí se dá říci, že oslava (Šlahouny Open Air Festival 2000) stejnojmennému kopřivnickému klubu vyšla na výbornou. Sedmý ročník festivalu, který se již podruhé konal v areálu letního stadionu, klapal bez větších zádrhelů. Přijelo všech deset ohlášených kapel a nedocházelo ani k výrazným zpožděním. Na celém areálu festivalu bylo vidět, že se pořadatelé snažili odstranit loňské nedostatky. Podstatně větší množství krytých prostor v areálu festivalu pak jeho návštěvníkům umožnilo lépe snášet také poměrně vytrvalý déšť. Festival zahájili krátce po jedné hodině členové skupiny Jablkoň. Po nich na zbrusu nové festivalové pódium vystoupili Už jsme doma, November 2nd a trio Despondancing, následováni Tony Ducháčkem a jeho kapelou Garage. Podvečerní část festivalu pak ukončili jeseničtí Priessnitz. Taneční část dramaturgie hlavní scény odstartovala po dlouhém zvučení a ’přednášce’ o stereofonním zvuku kapela Tata Bojs. Pražská skupina se zhostila úlohy největší tuzemské hvězdy a její vystoupení spojené se zajímavou pódiovou show roztančilo celou plochu před pódiem. Po technické přestávce vystoupili před ’rozparáděné’ publikum britští Zion Train. Čtveřice hudebníků v čele s černou zpěvačkou Molara předvedla skvělý výkon. Kapela strhla publikum nejen svou hudbou, ale také snahou o komunikaci. Zpěvačka jedné z nejlepších kapel britské taneční scény totiž zdravila své posluchače, a dokonce reprodukovala části textů v češtině. Maďarská formace Korai Öröm měla po svých předchůdcích velmi těžkou pozici, ale všech třináct členů kapely hrálo výborně, i když během jejich vystoupení začaly řady publika vlivem neustávajícího deště a pozdních hodin řídnout. Kolem třetí hodiny zahráli pro ty nejvytrvalejší pražští Blow a jejich ’hudební energy drink’ vyprovodil účastníky domů. Výsledný efekt festivalu pozvedl také neobyčejně kvalitní zvuk, vylepšené osvětlení a videoprojekce, spokojeni proto mohli být i pořadatelé. „Myslím, že kdyby nepršelo, tak by to byl asi nejlepší ročník, ale i s deštěm patřily Šlahouny 2000 mezi nejlepší,“ pochvaloval si po skončení festivalu šéf Nory Víťa Váňa.

K o p ř i v n i c e - Pětičlenná kapela Priessnitz patří mezi opravdové veterány kopřivnického festivalu. Jejich jméno se na plakátech objevilo již celkem čtyřikrát během sedmi ročníků. Poprvé hráli hned v roce 1994 na premiérových Šlahounech. O tři roky později jim účast na festivalu znemožnily povodně, proto přijeli až v roce 1998 na pátý ročník a letos na sedmý ročník festivalu. Zpěvák jesenické kapely Jaromír Švejdík tedy má možnost srovnávat, jaké byly Šlahouny u zrodu a co se z nich za dobu jejich existence vyvinulo.

Bylo to tady vždycky moc fajn, ale tehdy se teprve učili, letos to bylo úplně o něčem jiném. Hrálo se úžasně, protože lidi byli dobří a hlavně tady je skvělý zvuk. Je to fakt profesionální záležitost na evropské úrovni. Všechno bezvadně funguje, a to se málokde v čechách vidí. Je to asi nejlepší festival nebo alespoň my jej máme nejradši - i když vždycky, když tady hrajeme, tak prší.

Kopřivnický festival se dost změnil a stále víc se tady prosazují taneční vlivy. Co si o tom myslí zpěvák kapely s rockovými kořeny?

Asi to tak má být, lidi to chtějí, je to přirozený vývoj.

Vy ale máte za sebou také nějaké experimenty s tímto druhem muziky.

Zkoušeli jsme dělat nové verze některých našich písní spolu s D. J.’s, ale asi v tom pokračovat nebudeme. Přece jen se cítíme pevněji v kramflecích v těch písničkách. Určitě ale budeme dělat remixy s D. J.’s. Navíc by to pro nás bylo taky dost technicky náročné, nejsme přece jenom tak velká kapela, abychom si mohli dovolit zvát na každý koncert D. J.. Příležitostně si s námi ale Honza Muchow nebo třeba Luboš Mikula určitě zahrají, protože s námi na některých skladbách spolupracovali. No a kromě D. J.’s jsme také hráli s dětským smyčcovým orchestrem. Teď zrovna koketujeme s myšlenkou ztenčit kádr orchestru asi tak na kvarteto, které by s námi občas nějaký koncert absolvovalo.

Teď v létě začínáme natáčet demo. Desku samotnou začneme točit na podzim. Měla by vyjít asi až někdy v únoru a pracovní název je Sibérie. Ještě předtím by se ale měl na světlo dostat taky singl a pravděpodobně i videoklip.

K o p ř i v n i c e - S posledním člověkem, který opustil areál Šlahounů, týmu jejich organizátorů rozhodně nezačala dovolená. Spíš naopak, sehraný tým z Kopřivnice hodlají využít totiž také organizátoři jiných festivalů.

Po skončení Šlahounů museli lidé z Nory rychle sbalit pódia a ploty a odjíždějí na další místa. Jedna skupina jede do Opavy, kde bude připravovat pódium pro festival metalových kapel Silesia. Větší skupina odjela v úterý do Boskovic, kde připravuje areál pro tamní třídenní festival. „Na obou místech budeme dělat v podstatě totéž. Máme stavět nejen pódia, ale také zajišťovat rozvody elektřiny, videoprojekci a část pódiových světel,“ řekl šéf Nory Víťa Váňa.

Ani po příjezdu z Boskovic si však lidé ze Šlahounů příliš neodpočinou, protože poputují spolu s pódiem a dalším zařízením do Trenčína na festival Pohoda.

K o p ř i v n i c e - Přestože na Šlahounech bylo letos viditelně méně lidí než vloni, počet návštěvníků, kteří si zakoupili vstupenku byl zhruba stejný.

Vloni i letos byly na festivalu zhruba tři tisíce lidí s lístkem, rozdíl v návštěvnosti má podle pořadatelů na svědomí asi sedm set lidí, kteří se prý vloni dostali do areálu Šlahounů na černo. Ti, kdož chtěli svůj loňský úspěch zopakovat, měli letos podstatně stíženou pozici, čekaly je totiž nejen čtyřmetrové ploty okolo festivalového areálu, ale také víc pořadatelů a důslednější kontrola.

Právě zpřísněná bezpečnostní opatření byla také zdrojem několika drobných potyček. Původci problémů byli lidé, kteří předpokládali, že přeskočí přes ploty. „Agresivní opilci, kteří se přes plot nedostali už po několikáté, pochopitelně dělali problémy a vyvolávali nejrůznější potyčky, ale všechno se nakonec i za pomoci policie podařilo vyřešit,“ řekl organizátor festivalu Víťa Váňa.

Také podle policistů letošní ročník festivalu proběhl v klidu. Kromě drobného incidentu v centru města, kde kopřivničtí strážníci zpacifikovali opilé výtržníky, k ničemu nedošlo.

K o p ř i v n i c e - Větší, lépe ozvučený a světelnými efekty lépe vybavený taneční stan čekal na účastníky sedmých Šlahounů. V období největšího zájmu hostila druhá scéna letošního ročníku festivalu až pět set tancechtivých lidí.

Sedmnáctihodinový maratón rytmické taneční hudby obstaralo sedm D. J.’s. Přesto, že na programu letos nebyla notoricky známá jména hvězd, jako Tráva nebo Liquid A, bavili se návštěvníci tanečního stanu velmi dobře. Největším překvapením dramaturgie tanečního stanu byl jistě D. J. Kryspheen, který nejen pouštěl desky, ale také zpíval a přesto, že hrál kolem šesté hodiny večerní, přilákal si velmi slušné publikum.

„Myslím, že všichni D. J.’s odvedli výbornou práci. Nerad bych říkal, který byl nejlepší, to už záleží na vkusu každého člověka,“ řekl dramaturg druhé scény Filip Fojtík.

Úspěšné byly také oba Live Acty. členové skupiny Nesselsdorf dokonce své účinkování na šlahounech hodnotili jako jeden z nejlepších koncertů.

K o p ř i v n i c e - Asi čtyři desítky lidí vyhledaly během festivalového běsnění pomoc v krizovém stanu Renarkon. Mnohem více bylo těch, kteří se pouze zajímali o funkci zařízení, které mělo letos na Šlahounech premiéru. Mezi těmi, kteří ve stanu hledali odbornou pomoc, byli hlavně narkomani, kteří tam mohli anonymně a bezplatně získat čistou injekční jehlu a desinfekci. Kromě jehel rozdali pracovnici Renarkonu také několik kondomů a desinfekčních tampónů. Relativně nejmenší zájem byl o pomoc v krizové životní situaci či depresi, i když několik lidí s tímto druhem problému stan během festivalové noci navštívilo.

K o p ř i v n i c e - Jako výbornou označovala většina vystupujících atmosféru letošních Šlahounů. Inspirativní prostředí prý také většinu kapel vybičovalo k lepším výkonům a mnohé svůj koncert na Šlahounech označovaly jako nejlepší za poslední dobu.

K o p ř i v n i c e - Rok od roku výraznější příklon dramaturgie Šlahounů směrem k progresivní taneční hudbě přijímá většina návštěvníků festivalu jako přirozený vývoj. Podobně vstřícně se lidé staví také k tomu, že odpoledne a podvečer patří skupinám hlásícím se k alternativním a rockovým kořenům, kdežto noc patří na festivalu tanečně laděným skupinám.

Petr Vejvanovský, 21 let (Opava)

Podle mě je dramaturgie Šlahounů velmi dobře vymyšlená. Odpolední kapely lidi dostanou do nálady a večer pak tančí úplně všichni. Myslím, že k tomu není co namítat.

Jana ????????, 17 let (Příbor)

Myslím, že by to mělo být tak, jak to je. Většina těch, co přišli jenom na klasické rockové kapely, totiž stejně vnímá jen vystoupení prvních třech, čtyřech kapel, a co hraje večer, je jim myslím mnohdy úplně jedno.

Martin Novák, 32 let (Ostrava)

Mělo by to být tak, jak to je. Ono když se jde pařit, tak většinou až večer. Navíc u vystoupení tanečních kapel hraje větší roli osvětlení, videoprojekce a další efekty, které by za denního světla nebylo možné realizovat.

Ludvík Raška, 16 let (Kopřivnice)

Myslím, že by to mělo zůstat tak, jak to je. Určitě by nebylo dobré míchat rockovou hudbu s taneční muzikou, už jenom proto, že na každou chodí jiní lidé.

Šlahouny vždycky byly a jsou rockový festival, a proto by taneční hudba měla být jen v tanečním stanu, nebo v méně atraktivních časech a ne v době, kdy je ta nejlepší atmosféra.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:39