K o p ř i v n i c e (dam) - Konečné slovo v oddlužení Tatry řekli její akcionáři na pondělní mimořádné valné hromadě, když více jak osmdesáti procenty hlasů podpořili navýšení základního jmění společnosti z 1,1 miliardy na současných 5,17 miliard.

I přes řadu prohlášení drobného akcionáře Ivana Telaříka, který minulý týden hrozil protestem proti navýšení základního jmění, proběhla valná hromada, na kterou neměla média přístup, v klidu. „Svatosvatě mi slíbili, že mé podmínky splní a v Tatře konečně začne fungovat tržní hospodářství,“ vysvětlil Telařík, proč od svého původního záměru ustoupil. Předseda dozorčí rady drobnému akcionáři také slíbil, že jeho podněty se bude vážně zabývat i tento kontrolní orgán společnosti. „To, že jsem protest nepodal, ale neznamená, že dneškem končím. Budu fungovat jako stínová dozorčí rada a stále si je budu hlídat,“ uvedl na adresu vedení společnosti Telařík.

Vedení Tatry, viditelně spokojené s výsledkem valné hromady, vidí v navýšení základního jmění důležitý krok ke stabilizaci společnosti a její budoucí prosperitě.

„Nyní již nejsme v pozici, kdy musíme společnost za každou cenu rychle prodat. Máme jako prodávající silnější pozici vůči potencionálním kandidátům na vstup do Tatry a také větší manévrovací prostor,“ tvrdí Stanislav Pavel, který v dozorčí radě Tatry zastupuje Revitalizační agenturu. Nastoupení cesty finanční a věcné restrukturalizace nese prý také podíl na příznivém vývoji hospodaření podniku. Během prvních čtyř měsíců tohoto roku dosáhla Tatra mírného zisku ve výši 41,9 milionů korun, zatímco ve srovnatelném období roku 1999 měla automobilka ztrátu přes sto dvanáct milionů. „Tento výsledek nás samozřejmě těší, ale vnímáme ho jako první vlaštovku, kterou je třeba ve společnosti zabydlet trvale,“ řekl finanční ředitel Tatry Jan Ludva. Generální ředitel společnosti Petr Urban pak zdůraznil, že doby růžových plánů a strmých křivek jsou v Tatře již minulostí. „Chceme být důvěryhodným partnerem pro dodavatele, odběratele a banky,“ uzavřel šéf Tatry.

K o p ř i v n i c e (hod) - Minulý týden v pátek navštívil v odpoledních hodinách radnici ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit se svým doprovodem.

Starosta Jiří Tichánek řekl v krátkosti ministru Lachnitovi něco o městu a poté hovořil o nejpalčivějších problémech, a to o nezaměstnanosti, jež je na severní Moravě druhá největší v republice, a o dopravě, která je největším problémem při získávání zahraničních investorů.

Poté vedoucí odboru rozvoje města Milan Šmíd představil na počítači průmyslovou zónu ve Vlčovicích i s patřičným komentářem. Ministru Lachnitovi se projekt svým zpracováním líbil.

Po představení průmyslové zóny se rozpoutala diskuze o souběhu dotačních titulů, o Philipsu a o státních dotacích.

Během rozhovoru požádal starosta Tichánek ministra Lachnita o morální podporu při hledání vhodných zahraničních investorů pro naši průmyslovou zónu a o podporu pro obchvat okolo Příbora.

Návrh na silniční obchvat města Příbora je už dlouho připravovaný, ale pořád na něj chyběly ve státním rozpočtu finance.

Po jednáních na ministerstvu dopravy, které vedli představitelé našeho města v rámci vlčovické průmyslové zóny, jim bylo přislíbeno, že obchvat by měl být hotov do konce roku 2004. Obchvat je nutný i z toho důvodu, že se počítá s rozvojem mošnovského letiště, a také i proto, že přes Příbor vede hlavní tah z Ostravy směrem na Beskydy a potažmo i na Slovensko.

Ministr Lachnit se zajímal, jaký názor mají představitelé města na vyšší územní plán Beskyd. Na to mu architekt Šmíd řekl, že město mělo připomínky k dolu ve Frenštátě, protože pokud je tu možnost pozdější těžby, místní část Vlčovice je pořád v ohrožení, že se její část ocitne pod vodou. Ministr se také ptal, zda je ve městě agroturistika. Na to mu bylo sděleno, že město vybudovalo cyklistické stezky, rozhlednu na Bílé hoře, dále se hovořilo o Lašské naučné stezce, o Technickém muzeu, Štramberku.

Během rozhovoru se mluvilo také o Tatře, o přesunu výroby železničních osobních vagonů ze Studénky do Kopřivnice.

Na závěr jednání vyzval ministr Lachnit ke spolupráci s ostatními městy při různých projektech, aby se domluvily a tím pomohly samotné věci a jejímu schválení. Asi po hodinovém rokování na radnici se ministr přesunul do automobilky, kde měl jednat s jejím vedením.

K o p ř i v n i c e (dam) - Po deseti letech marných snah o ovlivnění dění v Tatře měl její drobný akcionář Ivan Telařík v rukou hladký průběh jejího oddlužení. I když po jednání valné hromady sám označil svá prohlášení z minulého týdne za demonstrativní, ujišťuje Telařík, že neblafoval a byl rozhodnut svých akcionářských práv využít.

Co Vás vedlo k tak zásadnímu rozhodnutí?

Je třeba od základů změnit systém fungování Tatry. Já jsem pro oddlužení, ale nechci, aby to bylo pouze další nalití peněz, které skončí v kapsách vedení firmy. Tatra není nějaká charita, abychom se každý rok celý národ skládal na její záchranu. Protože kdyby nedošlo ke změnám, bude i oddlužená fabrika brzy tam, kde je teď.

Slíbili mi, že se budou mými návrhy vážně zabývat. Chci, aby celé hospodářské vedení, včetně mistrů na dílnách, bylo placeno na základě výsledků firmy. Současný systém odměňování je totiž demotivující a manažeři nemají strach o firmu, ale o své mzdy, odměny a další výhody, které jim z jejich postu plynou. Za druhé trvám na tom, že odbory musí ven z dozorčí rady, a i o tom se prý můžeme bavit. Třetí podmínkou je, že se v Tatře bude vyšetřovat, protože tady se defraudovaly miliony do vlastních kapes. Je třeba, aby se vědělo, kdo to zavinil, a viníci musí být potrestáni a i v tom se již začalo něco dělat.

Nebyly Vaše výhrůžky tak trochu mstou za deset let přehlížení a pohrdání Vaším akciovým podílem?

Kdybych se chtěl mstít, tak si budu klást podmínky pro sebe, ale mě jde jen o princip. Já s tím mám jenom starosti, problémy a stojí mě to peníze. Já pouze aplikuji zákony a chci, ať platí.

Nemáte strach, že si naděláte mnoho nepřátel?

Myslím, že každý, kdo se nad mým jednáním zamyslí, mi musí dát za pravdu.

K o p ř i v n i c e (hod) - Na květnovém zasedání se městská rada zabývala činností rockového klubu Nora Café. Ten má s městem smlouvu, podle které musí ročně uskutečnit tři akce v oblasti prevence kriminality. Nejedná se ovšem o jednorázové akce, ale o projekty orientující se na protidrogovou problematiku. Městu nejde v současné době o primární prevenci, ale také o řešení následků problémů mládeže.

Dalším závazkem klubu Nora je pořádání hudebního festivalu Šlahouny a nově byla dodatkem řešena přehlídka amatérských divadel s názvem Prkno, jež se koná desetkrát za rok. Tato přehlídka úspěšně probíhá a prezentují se na ní malé divadelní formy v podání nově vznikajících souborů, které nemají své materiální a finanční zázemí.

Přínosná je podle názoru radnice rovněž spolupráce Nory se začínajícími hudebníky, kterým klub pomáhá především poskytnutím prostorů ke zkouškám a zapůjčováním hudebních nástrojů.

Problémovou otázkou zůstává pořádání Šlahounů, které se v letošním roce budou opět konat na letním stadioně. Občané města jsou rozděleni do několika skupin, z nichž některé si myslí, že by se neměly konat vůbec a pokud ano, tak někde jinde. Festival ale dosáhl takového věhlasu, že by nebylo dobré, aby se o jeho pořádání vůbec pochybovalo. Také na Šlahounech bude letos dán prostor pro prevenci kriminality a užívání návykových látek. Součástí festivalové vybavenosti totiž bude také Stan krizové pomoci - Renakron, ve kterém bude kromě poradenství probíhat například i výměna injekčních jehel.

K o p ř i v n i c e (dam) - Po dobrých zkušenostech s projekcí světových mistrovství a olympiády v hokeji se pořadatelé firmy Ludvík Moravia rozhodli umožnit společné fandění také fotbalovým fanouškům. Letní počasí navíc umožňuje sledování fotbalových přenosů venku, a tak před kulturním domem vyrostl fotbalový stan Euro 2000.

Na promítacím plátně 3 x 2,4 metry bude možné sledovat veškeré dění na letošním evropském šampionátu. Až do druhého července budou ve stanu promítány veškeré fotbalové zápasy od kvalifikace až po finále. Kromě samotných zápasů je pro fanoušky nejpopulárnější kolektivní hry připraven také doprovodný program.

„Připravujeme soutěže jako třeba kopání na branku a podobně, možná bude také beseda s některými prvoligovými hráči,“ řekl šéf pořádající firmy Ludvík Moravia Lubomír Sazovský.

První soutěž by měla proběhnout pravděpodobně zítra večer. „Bude to dvoukolové klání. První část bude vědomostní a druhá prověří fotbalovou techniku účastníků,“ řekl organizátor akce Pavel Klos s tím, že soutěžit se bude o tikety do sázkové kanceláře, puzzle s národním mužstvem či knihy s fotbalovou tematikou.

Promítání ve stanu bude probíhat za každého počasí. „Pojedeme do té doby, než nám vítr odnese stan,“ smějí se pořadatelé.

Celá akce má také svůj charitativní rozměr, část výtěžku ze vstupného a prodaného občerstvení totiž pořadatelé věnují Speciální škole pro děti s více vadami v Dětskému centru.

Členové archeologické společnosti si dali dostaveníčko v Kopřivnici

K o p ř i v n i c e - První červnovou sobotu se Kopřivnice stala místem setkání amatérských a profesionálních archeologů z celé republiky. Ti se scházejí jednou ročně a hlavním bodem kopřivnického setkání byly legislativní úpravy, které se týkají postavení archeologů.

Česká archeologická společnost je zřízena při České akademii věd a sdružuje profesionální a amatérské archeology. Amatérští archeologové se zabývají povrchovými sběry a záchrannými archeologickými výzkumy, ti profesionální pracují povětšinou v muzeích.

Amatérská archeologie má bohatou historii. Jak říká Jiří Tichánek, devadesát procent významných archeologických lokalit bylo objeveno právě díky práci neprofesionálních archeologů. Profesionální archeologie je poměrně mladá a pracuje s nálezy, které povětšinu našli amatérští archeologové, a postupně je dále zpracovává, archivuje a konzervuje.

Členové České archeologické společnosti - pobočky pro Moravu a Slezsko, ve které se sdružují i archeologové z jižní Moravy, vydávají od roku 1982 svůj Informační zpravodaj, jenž vychází jednou ročně a jehož výkonným redaktorem je kopřivnický starosta Jiří Tichánek, který je zároveň i jednatelem společnosti.

Pobočka České archeologické společnosti pro Moravu a Slezsko je v republice největší a má sto dvacet členů, deset z nich je z Kopřivnice. Právě kopřivničtí amatérští archeologové dělají záchranné záchovné práce na Šostýně.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:39