K o p ř i v n i c e (ili) – Dva týdny zpátky proběhlo druhé kolo soutěže zaměřené ke Dni Země Co Noe nespraví.

„Během prvního kola dávaly týmy z jednotlivých základních škol v Kopřivnici dohromady seznamy vyhynulých druhů organismů a v průběhu druhého kola pak prokazovaly všeobecnější znalosti z přírodních věd,“ přiblížil průběh soutěže Dalibor Kvita, člen Občanského sdružení Hájenka a zároveň hlavní pořadatel soutěže.

Při druhém kole, které proběhlo za pěkného počasí přímo v terénu, žáci určovali rostliny, živočichy a odpovídali na poměrně náročné otázky. „Poměrně vyrovnané výkony všech soutěžících jen dokazují, že mladí lidé mají o přírodu a o její ochranu zájem,“ komentoval Dalibor Kvita výkony soutěžících.

Na prvním místě se po celkovém vyhodnocení umístil tým Čmeldáčků pod vedením učitelky Jany Hyklové ze Základní školy Alšovy, druhé místo připadlo družstvu Emílků vedených učitelkou Radkou Janýškovou ze Základní školy Emila Zátopka a Rychlé rotě ze Základní školy Alšovy, která měla stejné vedení jako Čmeldáčci, připadla třetí příčka. Je na místě vyzdvihnout výkon tohoto týmu, protože druhého kola se část dětí nezúčastnila a tým soutěž úspěšně dokončil v oslabeném počtu.

„Rád bych poděkoval paní učitelce Janýškové, Hyklové a Soldánové za trpělivost, kterou s námi měly při absolvování této mimoškolní soutěže,“ uvedl Dalibor Kvita.

Jedním z výstupů této soutěže bude Zeď svědomí, která bude jmenovitě obsahovat nejznámější druhy lidskou činností vyhynulých zvířat.

Vítězná družstva soutěže „Co Noe nespraví“

Čmeldáčky (ZŠ Alšova): Markéta Zamrská, Barbora Pilchová, Iveta Kasanová, Kateřina Riesová, Michaela Mertová, Martina Michálková, Andrea Filipová, Petra Sikorová, Michal Danišek

Emílci (ZŠ E. Zátopka): Radka Mikešová, Romana Jurková, Soňa Valentíková, Denisa Kubáňová, Markéta Mikundová, Eva Kolářová, Lukáš Burda, Jiří Petráš, Ondřej Skácel

Rychlá rota (ZŠ Alšova): Kristýna Kopečná, Jana Ručková, Lenka Bajerová, Simona Hušková, Monika Mičulková, Lucie Ondryášová, Petr Marek, Vít Sykala, Karel Janečka

K o p ř i v n i c e (ili) – Ze soukromé iniciativy Sdružení žen samoživitelek byla do našeho města pozvána neoficiální tříčlenná delegace z chorvatského města Koprivnica. „Původní myšlenkou bylo navázat družbu s městem, které má obdobné jméno jako naše a zvážit možnosti další spolupráce,“ uvedla Alžběta Marinová, zástupkyně organizace.

Koprivnica, která se svými 35 000 obyvateli leží třicet kilometrů od maďarských hranic, se nejen v Evropě proslavila potravinářskými výrobky firmy Podravka. K dalším z prosperujících závodů patří i dřevozpracující podnik, alespoň tak i v krátkosti město představila chorvatská delegace ve složení Dedi Slavko, starosta města, Fuček Ivan, místostarosta a Mitrec Zvonko, ředitel muzea při přijetí na kopřivnické radnici. Po obědě, který zpestřil svým vystoupením hudební soubor Základní školy – náměstí a mateřské školky, si delegace prohlédla monitorovací systém na městské policii, město, rozhlednu i sousední Štramberk.

„V souvislosti s návštěvou vašeho města vidím velké možnosti vzájemné spolupráce na kulturní a hospodářské úrovni,“ uvedl ředitel muzea Mitrec Zvonko. „Přestože naše návštěva byla krátká, odnášíme si spoustu pěkných zážitků. Jsme plni dojmů nejen z podobnosti názvů našich měst, ale i charakterů obyvatel. Včerejší posezení s představiteli vašeho města a návštěva vyhlídkové věže patřily k nejhezčím zážitkům,“ netajil se s obdivnými pocity Fuček Ivan.

„Z vaší země přímo vyzařuje, jak se staráte o národní kulturní tradici. A to je dobře, protože národ, který nemá historii, nemá ani budoucnost,“ uvedl starosta Koprivnice Dedi Slavko.

K o p ř i v n i c e (hod) – Po tři týdny měli v rámci zkušebního provozu zapojené telefony na záznamové zařízení na služebně Městské policie v Kopřivnici. Právě o finanční krytí tohoto zařízení požádala o dotaci v rámci prevence kriminality městská policie, protože docházelo k zneužívání bezplatné telefonní linky 156 a také to byly vulgární telefonáty, a to nejen od dospělých, ale i od dětí.

„Záznamové zařízení je na ochranu stálé služby městské policie. Dnes po jakémkoliv telefonátu, následuje ostrý výjezd. Míváme stížnosti, jak to, že jste nepřijeli, když jsem vám volal před půl hodinou a přitom na služebnu nikdo nevolal,“ řekl velitel městské policie Jan Müller.

„Po zřízení záznamové digitální stanice se na vulgární telefony nebude reagovat. Kontrolu sice provedeme, ale nebude následovat ostrý výjezd. Na záznamové zařízení bude napojeno telefonní číslo na stálou službu, bezplatné číslo 156 a vysílačky městské policie. Chceme se domluvit s Telecomem o zavedení digitální linky s tím, že by se nám na displeji zobrazilo i číslo telefonu, ze kterého je právě voláno, aby v případě, kdy někdo volá neoprávněně, hlídka věděla, kam má jet, ze které budky se volá,“ upřesnil Jan Müller.

Po exkurzích dětí vyšších ročníků ze základních škol na služebnu městské policie, kde jim strážníci ukázali kamerový systém, došlo k poklesu zneužívání telefonních bezplatných linek. Dnes už jsou to dva až tři telefony denně.

K o p ř i v n i c e (dam) – Stejně jako v celé republice i na Novojičínsku pozvolna roste počet lidí zneužívajících drogy. Nárůst podle odborníků na tuto problematiku není nijak dramatický a v podstatě kopíruje vývoj v loňském roce.

Vrásky na čele protidrogových pracovníků dělá hlavně nárůst počtu uživatelů těkavých látek. „Feťáků je opravdu víc, pozorujeme to i u nás v kontaktním centru, kdy k nám přicházejí kopřivničtí uživatelé toluenu a podobných látek,“ řekl okresní protidrogový koordinátor Jan Kolář. Těkavé látky, které patří k nejnebezpečnějším drogám, kvůli největší pravděpodobnosti předávkování podle Koláře navíc ohrožuje nejmladší kategorii uživatelů návykových látek. „Mezi ’čichači’ jsou děti v rozmezí dvanácti až šestnácti let, které nemají peníze na koupi jiných drog a není pro ně nic snadnějšího než v drogerii koupit flašku ředidla,“ uvedl Kolář s tím, že neexistuje žádné nařízení, které by omezovalo prodej chemikálií tohoto typu mladistvým.

Čichání je navíc v podstatě specifickým problémem našeho města. Žádné jiné město v okrese na tom není tak špatně jako právě Kopřivnice. „Vlivů, které tuto situaci podmiňují, je víc. Namátkou vysoká nezaměstnanost, či největší kumulace učňovského školství v okrese. Jsou tam předpoklady pro to, aby to v Kopřivnici bujelo víc než v jiných městech,“ vysvětlil Kolář.

V celkovém pohledu je v okrese nejpopulárnější drogou zcela evidentně marihuana, mezi dalšími nejužívanějšími drogami je pervitin a právě těkavé látky jako toluen.

K o p ř i v n i c e (dam) – Ještě víc jak týden mají všichni uživatelé pevných telefonních linek na to, aby si na poště vyzvedli nové Zlaté stránky.

V letošním roce se vydavateli telefonních seznamů na rozdíl od loňska podařilo zajistit i odběr starých telefonních seznamů k následné recyklaci. „Preferujeme však to, aby lidé seznamy vyhazovali do kontejnerů na separovaný odpad,“ řekl při prezentaci osmého vydání severomoravských Zlatých stránek prezident vydávající společnosti Mediatel René Pekárek.

Podle vyjádření lidí z Mediatelu jsou letošní Zlaté stránky posledními ve stávající podobě. Po skončení monopolu Českého Telecomu totiž v seznamu přibudou další telefonní operátoři a více by mělo být i mobilních čísel a internetových adres.

K o p ř i v n i c e (hod) – Majitelé nemovitostí by neměli zapomenout na to, že do 31. května musí zaplatit na finančním úřadě daň z nemovitosti.

Pokladna Finančního úřadu v Kopřivnici je otevřena v úřední dny od osmi do dvanácti hodin a odpoledne od třinácti do šestnácti hodin. Podle sdělení ředitele Finančního úřadu v Kopřivnici se s rozšířením pokladních hodin v květnu nepočítá.

V případě nebezpečí, ohrožení života nebo veřejného pořádku můžete volat:

na občanskou radiostanici – kanál č. 9

tísňové volání 156

telefon na stálou službu 81 27 47

mobil 0604/14 22 44

K o p ř i v n i c e (ili) – Vlek na vrchol Červeného kamene už dnes patří minulosti. Na podzim minulého roku byl totiž prodán Sportovnímu klubu Skialpin Pustevny, jehož pracovníci ho v nedávné době rozebrali a odvezli. „Hlavně jsme ho koupili na náhradní díly, protože stejný typ vleku máme na sjezdovce na Pustevnách,“ uvedl vedoucí organizace Jan Mikeska.

Tak byl ze sjezdovky odstraněn pomník lidských pochybení, které mohl sloužit dalším generacím jako memento dokazující, že ne každá snaha o profesionalizaci vede vždy k lepšímu.

Lyžařský vlek, který byl vystavěn v akci Z na návrh výboru na rozvoj cestovního a turistického ruchu, byl spuštěn do provozu v roce 1985 a o jeho přínosu pro sportovní veřejnost nikdo nepochyboval. Provozování vleku zároveň sloužilo lyžařskému oddílu k dosažení samostatnosti ve financování. Bez jakýchkoliv nároků na odměnu členové oddílu věnovali údržbě vleku i sjezdovky stovky hodin ročně. Celá sjezdovka se dvakrát do roka ručně vysekávala a v zimě, kdy při dobrých sněhových podmínkách bylo dosaženo až 75 provozních dnů, nastupovalo na bezplatnou dvanáctihodinovou směnu běžně patnáct lidí. Jenže jiná doba žádala jiný přístup. Amatéry a nadšence vystřídali rádoby profesionálové, kteří si ani dnes s odstupem času nepřiznají, že na provoz vleku nestačili, a tak zařízení nechali zdevastovat do té míry, že bylo finančně výhodnější jej odprodat, než uvést opětovně do provozu.

K o p ř i v n i c e (ili) – Jak se vám líbí nový obchod Albert a co si myslíte o celém komplexu, zněla otázka položená zákazníkům prodejny.

Vlaďka A. (42 let, soukromá podnikatelka) – Vcelku jsem zklamaná. Očekávala jsem víc. Na to, že se jedná o zavedenou, byť jinak pojmenovanou organizaci, jsou tu zádrhely. Ale třeba se všechno časem srovná.

Adéla N. (28 let, úřednice) – Je tu podstatně víc prostoru, ve staré Maně se kolikrát nedalo projet vozíkem. Líbí se mi výběr drobného pečiva, které se peče přímo v prodejně, ale s výběrem chleba je to poněkud horší.

Petr H. (37 let, slévač) – Při tom horku, které dnes je, bych si s chutí vypil jedno chlazené pivo, ale lednice s chlazenými nápoji tady všechny není!

Drahomíra (62 let, důchodkyně) – Už jsem byla zvědavá na otevření, ale překvapilo mě, že těch lidí, co se nemohou dočkat otevření, je v Kopřivnici tolik. V úterý tu byla hlava na hlavě.

Michal S. (46 let, důlní technik) – No celkem nic moc. Takový maloměstský normál. To u Laciny je podstatně víc zboží.

Samotná budova mě celkem příjemně překvapila, protože na tu hrůzu, jak to vypadalo při samotné stavbě, to není tak hrozné.

Václav Ž. (72 let, důchodce) – Je tu zima, jak v chladícím boxu. S mým důchodem se rozhlížím jenom po zboží s trvale nízkou cenou, ale u nabídky porcovaného masa, která nemá co do sortimentu chybu, se jen pasu očima.

Vlasta B. (41 let, šička) – Oceňuji větší možnosti parkování, které předtím byly v odpoledních hodinách nedostačující. Prozatím se mi uspořádání zboží zdá poněkud chaotické, ale je to asi jenom otázka zvyku.

Martin V. (30 let, strojní inženýr) – Kdy konečně někomu dojde, že nám v centru chybí zeleň, stromy, odpočinkové koutku pro maminky s dětmi. Hospody a obchody tady rostou, jak houby po dešti, ale nepamatuji se, kdy se co naposled udělalo pro děti.

Markéta Š. (23 let, výtvarnice na mateřské dovolené) – Celkem mě ničím Albert nepřekvapil. Postrádám vylepené informace o stravenkách, kterými se může v obchodě platit. Ale taková prodejna by měla stát spíš mimo centrum. Víc by mi tu pasovaly malé obchůdky, než takový ohromný kolos, který navíc všechny barevně neladí s okolními stavbami.

Sylva D. (56 let, pracovnice ve školství) – Je to takové neosobní, studené prostředí. Stará Mana měla už svou tvář i atmosféru, ale tady se mi moc nelíbí. Ale to jsou jenom pocity. Co mi trochu vadí, že přímo proti pultu s potravinami jsou prací prášky. Drogistické zboží by mělo podle mě být úplně bokem.

K o p ř i v n i c e (dam) – Rok od roku větší věhlas získává kopřivnická modelářská akce také za hranicemi. Kromě tradičně velkého počtu modelářů ze Slovenska a Polska, letos přijeli také Rakušané, Němci, Maďaři, Francouz a dokonce jeden Američan.

Celkem bylo na letošní Kit Show k vidění zhruba dva tisíce nejrůznějších modelů. V soutěžích O Moravský knipl, O Moravský šrapnel a v tradiční Sálové soutěži se utkalo osm set patnáct z nich. Vysoká účast a kvalita modelů znesnadnila práci porotcům. Ti nakonec udělili 96 cen v jednotlivých kategoriích a navíc 16 zvláštních cen. Nejlepších výsledků z místních modelářů dosáhli starší žák Petr Najvar, který ve své kategorii vyhrál soutěž O Moravský knipl a Václav Langer, jehož SLIVLET mu vynesl pasování na rytíře Valašského království. Nedílnou součástí Beskyd Model Kit Show je bohatý doprovodný program. V kinosále mohli návštěvnici zhlédnout filmy s leteckou a válečnou tématikou, připraveny byly také letecké a automobilové simulátory, či možnost zapůjčení rádiem řízených modelů. „To všechno jsou atrakce, které budeme muset udržet, protože lidé už si na ně zvykli a jsou oblíbené,“ uvedl Štědrý. Lahůdkou pro modeláře byla přítomnost několika kusů současné vojenské techniky před kulturním domem a tří vojenských vrtulníků, které po několika přeletech přes Kopřivnici přistály na polygonu Tatry. „Zajistit tohle všechno byl velký problém. S armádou jsme jednali již asi rok předem, ale chtěli jsme účastníkům Kit Show nabídnout letos pro změnu něco jiného, a to se povedlo,“ uzavřel Štědrý.

K o p ř i v n i c e (dam) – Ačkoliv se to někomu může zdát nadsazené, letošní Kit Show měla zcela zásadní vliv nejen na zúčastněné modeláře a obdivovatele jejich umění, ale chtě nechtě se dotkla každého obyvatele našeho kraje. Vladař sousedního Valašského království Bolek Polívka totiž Lašsko připojil ke svým državám a vytvořil novou Valalašskou říši.

Nová území koupil Polívka za symbolickou jednu korunu, ani tu však neměl u sebe, a tak si musel půjčit. Ihned po své korunovaci Polívka svým novým poddaným slíbil, že se budou mít mnohem lépe. Mezi konkrétní sliby pařilo třeba zlepšení stavu silnic. „U nás na Valašsku jsme vymysleli zákon, podle kterého kdykoliv někdo uvidí na silnici díru, musí ji přikrýt vlastním tělem. Pomalu nám začínají docházet Valaši, a proto taky potřebujeme vás, Lachy,“ řekl Polívka.

Celý akt spojení obou zemí se uskutečnil ve velkém sále KDK a pak byl ještě zopakován pro diváky venku. Po skončení slavnosti nový Valalašský král nasedl do šestidveřové limuzíny Audi, která jej odvezla asi třicet metrů k vrtulníku, v němž odlétl. „Zajistit Polívkovu účast bylo velmi složité, ale vyplatilo se to, lidé i on sám se dobře bavili a je možné, že tady bude i na dalších ročnících,“ prozradil jeden z pořadatelů akce.

K o p ř i v n i c e - To, že se letos stal valašským rytířem kopřivnický modelář Václav Langer, nebyla náhoda, ale jak novopečený ’šlechtic’ tvrdí, použil na krále Bolka Polívku promyšlený psychologický tah.

„Zahrál jsem na Bolkovu nejcitlivější strunu. Protože vím, že má rád slivovici, vyrobil jsem letadlo, které jako palivo používá právě švestkové kapky,“ řekl modelář, který byl pasován na rytíře vnitřního úsměvu a vynálezů, které stojí za to. Model letadla SLIVLET, jehož trup tvoří láhev až po zátku naplněná slivovicí a dřevěná křídla zdobí výsostné znaky Valašského království, vznikl během velmi krátké doby. „Kandidovat na rytíře jsem se rozhodl až ve čtvrtek před Kit Show, bezprostředně po tom, co jsem se dozvěděl, že Bolek určitě přijede,“ tvrdí oceněný modelář. Na vytvoření SLIVLETU měl tedy velmi málo času. „Nápad přišel z ničeho nic, jako náhlá inspirace. Samotná výroba modelu nebyla složitá a netrvala ani dlouho. Největší problém byl sehnat vhodný materiál,“ prozradil Langer. Při pasování do rytířského stavu dostal Langer od svého panovníka úkol vyrobit pro královské letectvo SLIVLET ve skutečné velikosti. „Splnit Boleslavovu vůli bude asi těžké. Tolik slivovice nemám a nikdy nebudu mít. Byl by to velký problém i proto, že švestek je velmi málo,“ uzavřel Langer.

K o p ř i v n i c e (dam) – Vesměs pochvalné byly reakce návštěvníků letošní Kit Show. Největšímu zájmu se pochopitelně těšily samotné modely. Dětem zase učarovala možnost posedět v kabině obrněného transportéru nebo řídit rádiem ovládané auto. Také počítače se simulátory byly neustále obsazené a kino si na nezájem stěžovat nemohlo. Další lidé si pochvalovali velký výběr modelů a modelářských potřeb, které nabízela řada specializovaných firem.

Pokud si lidé na něco ztěžovali, tak na kapacitu restaurací a občerstvení, které v parném létě nestíhaly nápor žíznivých, a to i přesto, že byla jejich kapacita rozšířena.

N o v ý J i č í n (hod) – Minulý týden ve čtvrtek byla vernisáží zahájena výstava dětských prací Fantazie 2000, jejímž pořadatelem je Středisko informatiky a služeb Nový Jičín. Do výtvarné soutěže se zapojila většina základních a uměleckých škol v okrese. Na vernisáži byli oceněni i tři žáci základních škol z Kopřivnice, kteří se zúčastnili okresního kola soutěže v počítačové grafice, do které bylo zasláno 32 prací. Na 1. místě se umístili Roman Jelínek a Petr Babinec (oba ze ZŠ Alšova), 2. Jindřich Juráš (Gymnázium Frenštát) a 3. Tomáš Socha ze ZŠ sv. Zdislavy.

Jedním z nejvíce vnímaných průvodních jevů transformace naší společnosti v posledních deseti letech je nezaměstnanost a její ekonomické, společenské a psychologické důsledky. Bohužel, pro náš region je tento problém naléhavější dokonce ve větší míře než pro zbylé oblasti republiky. Proto se v dnešním příspěvku podíváme na postupy, které jsou využívány ve státech EU ke snižování hrozby nezaměstnanosti.

Masová nezaměstnanost, projev hospodářské krize ve třicátých letech, poprvé na dlouhá léta poznamenala ekonomické a politické systémy všech průmyslových zemí a zároveň identifikovala nezaměstnanost jako jeden z faktorů, které významně ohrožují stabilitu společnosti. Krize srovnatelného rozsahu se již v poválečné Evropě nevyskytla. Až do šedesátých let nepřekračovala nezaměstnanost v průmyslově rozvinutých zemích 3 – 4 % a počet dlouhodobě nezaměstnaných byl tehdy zanedbatelný. Ovšem od tohoto období nezaměstnanost vykazuje stoupající tendenci a v období recese v letech 1970 – 1972 se zvýšila ve srovnání s 60. léty dvojnásobně. S výjimkou některých menších evropských zemí (Rakousko Švýcarsko) se stala od 70. let opět masovým jevem. Momentálně činí průměrná výše nezaměstnanosti v celé EU 10 %. Sociální dopady ztráty zaměstnání jsou minimalizovány systémem tzv. pasivní politiky zaměstnanosti – tedy kompenzací ztráty mezd dávkami v nezaměstnanosti. Dávky jsou poskytovány formou pojištění v nezaměstnanosti a systémem státní podpory v nezaměstnanosti. Mezi státy EU existují rozdíly ve stanovení výše dávky. Například v Německu je podpora odvozena od výše dřívější mzdy, ve Velké Británii není, v Belgii, Dánsku, Španělsku existují ’stropy’ příjmů, které jsou kompenzovány. Zajímavá je i věková hranice, do níž lze pobírat podporu v nezaměstnanosti. Např. ve Švédsku je to 64 let, ve Velké Británii 65 let u žen a 70 let u mužů a v Německu je povinný odchod do důchodu pro nezaměstnané ve věku 60 let.

Jestliže pasivní politika zaměstnanosti je určena pro řešení důsledků ztráty zaměstnání, daleko efektivnější je tzv. aktivní politika zaměstnanosti, která se zaměřuje na spojení ekonomického růstu a hledání způsobů intenzivnějších forem zaměstnanosti. Pro tuto oblast přijala komise EU v roce 1993 tzv. Bílou knihu, obsahující doporučení, kterými se mají vyspělé evropské země řídit a jejíž jedna  kapitola je přímo nazvána ’Promítnout růst do pracovních příležitostí’. V cílech a nástrojích této politiky se objevují: regulace nákladů na pracovní sílu a podněcování tvorby pracovních míst, kde je jako všechny nástroj uplatněna daňová politika, dále podpora flexibility forem zaměstnávání (kratší pracovní týden, kratší úvazky), zvyšování kvalifikace uchazečů o zaměstnání, rozvoj malých a středních podniků, zlepšení podmínek pro znevýhodněné skupiny nezaměstnaných atd. Finančně jsou tyto záměry podporovány ze zdrojů Evropského sociálního fondu, jenž přispívá členským zemím asi třinácti procenty výdajů na realizaci konkrétních programů.

Zabývat se podrobně jednotlivými nástroji aktivní politiky je v rozsahu tohoto článku nemožné. Přesto musím zdůraznit alespoň poznatek získaný odbornými studiemi provedenými v Německu, Finsku, Irsku a Švédsku – jednou z nejvýznamnějších složek programů aktivní politiky zaměstnanosti je rekvalifikace a pracovní příprava. Po jejím ukončení se daří umístit asi 70 – 80 % uchazečů o zaměstnání.

Tam, kde komplexní podpora rozvoje pracovních příležitostí není důsledně uplatňována, např. ve Francii, nezaměstnanost stoupla z 10,1 v roce 1985 na 11,7 % v roce 1998 a v Itálii ve stejném období z 8,5 na 12,2 %. Naopak výrazně se projevila v Irsku, které v roce 1985 vykazovalo 16,9 % nezaměstnaných a do roku 1998 snížilo jejich počet na 7,8 %. Podobně tomu bylo v porovnání let 1985 a 1998 ve Velké Británii – z 11,5 na 6,3 %, Nizozemí – z 8,3 na 4 %, Španělsku – z 21,6 na 18,8 %.

Právě na příkladu Irska a Nizozemí si v příštím příspěvku přiblížíme praktickou podobu programu rozvoje pracovních příležitostí.

6. 5. oznámeno vloupání do vozidla zn. Š Felicia na ulici Dukelské a krádež kola od domu č. p. 1223 na ulici 17. listopadu

9. 5. došlo k vloupání do vozidla zn. Š Felicia na náměstí T. G. M., ze kterého se pachatel zmocnil autorádia

Na služebnu městské policie se dostavila paní, kterou navštívil mladý muž snědé pleti. Ten po ní chtěl zdravotní průkaz, ze kterého si opsal údaje s tím, že dotyčná vyhrála soupravu hrnců a má zaplatit daň ve výši 7 500 Kč. Z důvodného podezření, že se jedná o podvodné jednání, byla celá záležitost předána Policii ČR. Na místo byla neprodleně vyslána hlídka, dotyčného muže se jí již nikde v okolí nepodařilo zastihnout

10. 5. oznámeno další vloupání do vozidla zn. Š Felicia na parkovišti u katolického domu, ze kterého se pachatel zmocnil mobilního telefonu. Ke stejnému skutku došlo i 13. 5., kdy byl mobilní telefon odcizen z vozidla Š Felicia na ulici Sportovní

11. 5. v dopoledních hodinách byl řešen řidič nákladního vozu, který v domnění, že při zásobování prodejny může najíždět přes přechod pro chodce do středu města mezi prodejnou Albert a KDK. Protože při projednávání se řidič choval velice arogantně, svou vinu popíral, bude se celou záležitostí zabývat dopravní inspektorát, na který bylo oznámení o přestupku zasláno

13. 5. započato šetření krádeže motorového vozidla zn. Babeta od restaurace Honbor v Závišicích

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:38