K o p ř i v n i c e (dam) - Víc jak půl milionovou dotaci by měla Kopřivnice letos obdržet z ministerstva vnitra na podporu projektů Komplexního součinnostního programu prevence kriminality.

Projekty, které Kopřivnice předložila, zatím hodnotila pouze mezirezortní komise prevence kriminality. Ta se rozhodla podpořit celkem šest z třinácti předkládaných projektů a pro tento účel doporučila uvolnit pět set dva tisíce korun. „Doporučení komise musí ještě potvrdit celorepublikový výbor prevence kriminality,“ řekla kopřivnická manažerka prevence kriminality Blanka Mikundová s tím, že výbor podle jejích zkušeností rozhodnutí komise nemění.

Projekt na zakoupení digitálního vyhodnocovacího zařízení pro městskou policii členové komise dokonce doporučili podpořit v plné výši. Přístroj, na jehož pořízení hodlá ministerstvo přispět dvěma sty šedesáti tisíci korunami, by měl zkvalitnit vyhodnocování záznamů pořízených kamerovým systémem. V plné výši by možná mohl být dotován i projekt Kamarád s rodiči, který má podpořit trávení volného času rodičů s dětmi.
Jak přislíbená částka, tak počet projektů však kopřivnickou manažerku prevence kriminality příjemně překvapil. „Na to, že jsme již v útlumovém programu, tak se nám podařilo získat velmi slušnou podporu,“ domnívá se Mikundová.

K o p ř i v n i c e (ili) - Z důvodu otištění článku v Kopřivnických novinách před třemi týdny, kdy byly plameny vycházející z kupolové pece slévárny omylem považovány za požár, iniciovalo vedení tohoto závodu schůzku se zástupci vedení města a odboru životního prostředí. Během informativní schůzky, na které se nejvíc probíral podíl slévárny na znečištění ovzduší naší lokality, si všichni zúčastnění prohlédli provoz slévárny, zvláště pak kupolových pecí, kde dochází k procesu tavení šedé litiny.

Součástí technologie tavení je automatizovaný systém chlazení spalin, jehož posledním stupněm je otevření nouzového komínu pece na řádově několik desítek minut, kdy lze pozorovat šlehající plameny. „Pokud k této situaci dochází, tak pouze na začátku a konci tavby, což vzhledem k nepřetržitému provozu pecí nastává maximálně dvakrát týdně,“ uvedl vedoucí technického úseku Slévárny Tatra, a. s., Martin Adamec.

Součástí schůzky bylo i seznámení se s postojem slévárny k plnění ekologických požadavků Evropské unie. „Pro plnění těchto požadavků jsme již investovali víc jak 10 mil. korun,“ uvedl Adamec a svá slova dotvrzoval mimo jiné výměnou syntetických barev vodou ředitelnými v lakovně slévárny. „Celkem je v Tatře sto zdrojů znečišťování, z toho tři jsou velké. Zaváděním nových technologií a přídavnými filtračními zařízeními se snažíme omezit znečištění na minimum. Vše záleží i na zvýšení výroby, protože čím vyšší budeme mít zisk, tím více budeme investovat do ekologie,“ uzavřel Adamec.

K o p ř i v n i c e (dam) - Několik tisíc lidí využilo minulou sobotu možnosti navštívit areál kopřivnické automobilky Tatra. Kromě bývalých a současných tatrováků využila možnosti projít si automobilku také řada účastníků Beskyd Model Kit Show. Tatra umožnila lidem prohlédnout si drtivou většinu výrobních hal podniku. Pro návštěvníky zkušebního polygonu navíc uchystala i ukázky svých vozů a jejich chování v extrémních podmínkách. Značný zájem byl také o autogramy účastníků letošního ročníku Rallye Paříž - Dakar - Káhira, kteří se podepisovali ve správní budově automobilky. Den otevřených dveří byl první akcí, kterou Tatra uspořádala v rámci oslav sto padesátého výročí zahájení výroby. Hlavní část oslav je však plánovaná na 2. září.

Š t r a m b e r k (dam) - Mnozí Štramberáci počítali s tím, že s dostavbou rozhledny na Bílé hoře získají kvalitní televizní signál šířený vzduchem, a to na úrovni programové nabídky KTK. Podle posledních informací se však přepočítali.

„Jsem pod velkým tlakem občanů a hlavně některých našich zastupitelů, na které zapůsobilo prohlášení ředitele kopřivnické kabelovky, že z věže bude možné relativně levně a kvalitně vysílat. Právě možnost zajistit našim občanům televizní signál některé z odpůrců rozhledny přesvědčila, aby pro ni zvedli ruku,“ řekl starosta sousedního města Jan Socha. Štramberští vycházeli z informací ředitele KTK Jana Bittnera, podle jehož slov měla technologie na vrcholu věže vyjít zhruba na tři miliony a každý zájemce o příjem signálu by do ní musel investovat asi sedm tisíc.

„Dnes je nabídka taková, že do zařízení na rozhledně bychom museli dát jedenáct milionů dvě stě dvanáct tisíc korun bez DPH, což je čtyřikrát tolik a každý příjemce by zaplatil asi patnáct tisíc,“ uvedl Socha s tím, že taková nabídka je pro jeho město neakceptovatelná. Ředitel kopřivnické kabelovky však tvrdí, že původní kalkulace počítala s pětasedmdesátiprocentním zájmem klientů a šířením pouze osmi televizních kanálů. Současná nabídka je však tvořena pro šestnáct programů a menší zájem Štramberáků. „Značný vliv měla také změna kurzu britské libry či zvýšení cen technologií,“ řekl Bittner s tím, že investovat do pokrytí Štramberka televizním signálem, by pro jeho firmu bylo příliš riskantní.

Štramberský starosta zatím hledá jiného poskytovatele kvalitního televizního signálu pro své město. „Máme již čtyři potenciální zájemce, ze kterých budeme vybírat,“ uzavřel Socha.

N o v ý J i č í n (dam) - Do nových prostor na Divadelní ulici v Novém Jičíně se během dvou měsíců přestěhuje centrála Regionální agentury cestovního ruchu Beskydy - Valašsko. Ta byla nucena nakvap opustit své dosavadní sídlo v Rožnově pod Radhoštěm a najít si nové prostory. Rožnovská radnice se totiž rozhodla prostory, které doposud poskytla agentuře, přebudovat na městské informační centrum.

„Pochopitelně jsme nejdřív hledali vhodné místo v Rožnově, bohužel se ale nic nepodařilo objevit, buďto byly pro naši potřebu nevyhovující nebo byl příliš vysoký nájem,“ řekl výkonný ředitel agentury Petr Vašků. Po neúspěchu v Rožnově oslovila agentura svá členská města. Nejlepší prostory nakonec podle Petra Vašků nabídl Nový Jičín v těsném závěsu za ním skončila se svou nabídkou Kopřivnice.

Po dobu následujících dvou měsíců, než budou hotovy úpravy nového novojičínského sídla agentury, bude její činnost poněkud omezena. „Spektrum činnosti nemůže být tak bohaté, neboť vzhledem ke krátké jednoměsíční výpovědi z bývalých prostor nyní agentura funguje u mne v bytě,“ prozradil Vašků.

Uvažovat o možnosti zřízení expozitury agentury v Kopřivnici, o které se zmínil zdejší místostarosta Alois Janek, je podle Petra Vašků zatím předčasné. „Záleží na přání společníků,“ uzavřel ředitel.

K o p ř i v n i c e (ili) - Tentokrát jsme se zeptali našich respondentů, zdali již byli na rozhledně na Bílé hoře a jak se jim líbila. Zde jsou jejich odpovědi:

Veronika (9 let, žákyně základní školy) - Rozhledna je perfektní, už jsem na ní byla dvakrát - jednou s našima a podruhé s babičkou a dědou.

Jana (34 let, pracovnice státní správy) - Jako cíl procházky je to fajn. Ale že bych byla unesena samotnou rozhlednou, to zase ne.

Vladimír (38 let, strojař) - Beru to, že se zlepší příjem mobilních telefonů a pro některé lidi i kabelové televize. Ale osobně si budu muset na novou dominantu Kopřivnice zvyknout.

Eva (41 let, vychovatelka) - Rozhledna ještě nestála a my jsme se na ni chodili pravidelně celá rodina dívat. Nevěřila byste, kolik lidí jsme potkali odpoledne na silvestra. To byla hotová procesí.

Zbyněk (54 let, soukromý podnikatel) - Při své vytíženosti se na rozhlednu hned tak nedostanu, ale věřím, že na to letos taky dojde.

Petr (67 let, důchodce) - Jsem zklamaný výhledem. Z Kopřivnice jsou vidět pouze okrajové části a jinak je to totéž jako z Trúby.

Josef (neuvedeno) - Nebyl a nepůjdu, protože mě nezajímá. Spíš mě zajímá, kde na tu stavbu vzalo město peníze, když pořád čtu, jak je zadlužené.

Jarmila (26 let, fyzioterapeutka) - Ještě jsem na ní nebyla. Ale myslím si, že určitě přitáhne dost lidí. Těžko by totiž někdo z návštěvníků Kopřivnice lezl na jinak nezajímavý vrchol, kde nic není. A rozhledna je dobře viditelná už kousek při výjezdu z Ostravy.

žáci 4. třídy základní školy - Byl to prima výlet. Nahoře jsme si ukazovali, co jsme kdo poznali.

Dalibor (16 let, učeň) - Rozhledna je mi celkem volná, žíly mi nerve. Spirála schodiště je na můj vkus poněkud hranatá, ale výhled do kraje je zajímavý. Překvapil mě třeba pohled na závišické rybníky.

Simona (24 let, pečovatelka) - Rozhlednu jsem navštívila během stavby a nejvíc se mi nelíbí ani tak samotná stavba, jako upravená cesta.

Jaromír (48 let, technik) - Vycházím z toho, že každá vládnoucí strana musí po sobě něco „viditelného“ zanechat jako připomínku „svých schopností“. ODS kulturák, ČSSD rozhlednu. Jen mě děsí představa, co vytvoří napříště strana KDU-ČSL, pokud bude zvolená. Přitom by mi stačily opravené cesty. Ale to asi není dost ’impozantní dílo’.

Marie (82 let, důchodkyně) - Víte, mi rozhledna nic nepřinese. Mobil nemám a televizi už taky skoro vůbec kvůli očím nesleduji. A pokud mě tam někdo nevyveze, tak ji zblízka stejně nikdy neuvidím.

28. 4. v dopoledních hodinách a při namátkové kontrole přehrady ve Větřkovicích se zaměřením na porušování zákazu vjezdu k vodní ploše z ulice Hukvaldské, strážníci městské policie řešili řidiče motocyklu, který neuposlechl výzvy k zastavení a snažil se strážníkům odjet polní cestou. Po krátkém pronásledování byl přestupce dostižen. Celá záležitost byla konzultována s Policií ČR a řidiči byla následně uložena bloková pokuta

V nočních hodinách byli pomocí kamerového systému zjištěni čtyři mladíci, kteří u Technického muzea vedle Slovenské strely popíjeli víno. Při zjišťování totožnosti vyšlo najevo, že se zde nacházel i mladistvý. Těm, kteří mu umožnili konzumaci alkoholu, byla uložena bloková pokuta

2. 5. započato šetření krádeže vloupáním do restaurace Mlejnek na ulici Zdeňka Buriana, kde se pachatel zmocnil finanční hotovosti

3. 5. v ranních hodinách oznámeno odcizení elektrického nářadí z plechové buňky u novostavby prodejny Mana

4. 5. přijato oznámení o vloupání do bytu na ulici Pionýrské, ze kterého byla odcizena elektronika

V průběhu minulého týdne byli městskou policií odchyceni dva psi - němečtí ovčáci. Jeden pes byl odchycen ve Vlčovicích. Druhý - dle sdělení řidiče přicestoval autobusem z Rožnova do Kopřivnice, kde jej odchytili strážníci a umístili do útulku

K o p ř i v n i c e (hod) - Ačkoliv si připomínáme padesáté páté výročí od konce druhé světové války, uctít památku obětí nacismu k pomníku Padlých před Základní školou - náměstí v Kopřivnici přišla v neděli 7. května večer jen hrstka lidí.

Po uvítání a krátkém proslovu tajemníka městského úřadu Josefa Jiříka položili představitelé města, Svazu bojovníků za svobodu a zástupci politických stran kytice k pomníku.

Po tomto pietním aktu následoval v kulturním domě v kině Puls slavnostní koncert, na kterém vystoupil komorní orchestr Pavla Josefa Vejvanovského.

Rok 1945 byl posledním v druhé světové válce. Bitevní fronta se blížila k našemu kraji a Němci byli nuceni ustupovat. Po okresní silnici postupovaly řady uprchlíků, ruských a anglických zajatců. Ze závodu Němci kvapně odváželi vojenský materiál, odjížděla auta naložená autosoučástkami - směr Praha.

V okamžiku, kdy se fronta posunula k hranicím Slezska a sváděl se boj o Ostravu, byl osud Němců definitivně zpečetěn. V budově u německé školy se ubytovalo prchající gestapo. Směr ústupu německých vojsk byl jasný - západ. Němci ustupovali po silnicích, ale i po cestách polních, jak to dokládají dobové fotografie. Vojsko táhlo kolem Kopřivnice po staré cestě Hučnici (přibližně v místech pod polygonem). Při ústupu zůstávala v okolí hotová spoušť. Tak byl zničen betonový most přes řeku Lubinu v Příboře, most přes Sedlničku v Borovci, přes Jičínku v Novém Jičíně a přes Lubinu ve Frenštátě. Byl poškozen i viadukt studénsko-štramberské dráhy přes Kopřivničku u Příbora, železný viadukt dráhy ve Veřovicích a kamenný viadukt štrambersko-veřovické dráhy byl vyhozen do povětří. Roztržená bomba je umístěna na památku v kopřivnickém parku. Na kopřivnické poště zničili Němci telefonní automat, na dvoře německé školy (Obránců míru) pálilo gestapo svůj archiv.

V noci z 5. na 6. května vyvrcholila napjatá situace. V Příboře hořel Katolický dům a dřevěný most přes Lubinu u Benátek. V blízkosti již bylo slyšet dunění děl. Ve 3.30 hodin vtrhlo do Kopřivnice německé vojsko a oddíly SS vyburcovaly spící občany. V ulici 28. října vnikly do domů občanů Novobilského, Vaváka, Parmy, Gillara a Kuchaře žádajíc jídlo a pití.

Kopřivničané se obávali pustošení obce a závodu, naštěstí na to Němcům nezbývalo mnoho času. V 5.00 hodin ráno náhle zazněly německé povely a vojsko kvapně opouštělo Kopřivnici směrem k Závišicím. To bylo neklamným znamením, že se blíží sovětská armáda. A skutečně v 7.10 hodin se objevily její první jednotky. Ty přijely směrem od Drnholce. Postupující vojáci byli nadšeně pozdravováni shromážděným obyvatelstvem, na domech se objevovaly první československé prapory.

Příjezd sovětské armády je popsán i ve farní kronice zdejší farnosti, kdy 6. května 1945, při konci ranní mše, nastal v kostele zmatek, neboť kdosi přinesl zprávu, že přijíždějí Rusi. Druhé mše se pak zúčastnilo jen velmi málo lidí, poněvadž všichni vítali sovětské vojáky. V 18.00 hodin se sloužila mše poděkování za osvobození. Účast na ní byla hojná.

Jak Kopřivnici, tak i Příbor a Štramberk osvobozovala sovětská armáda bez větších bojů, protože již svírala Němce ze dvou stran od Sedlnice a Frenštátu. V blízkosti však boje pokračovaly. Sovětská armáda postupovala dále z Kopřivnice a ze Štramberka k Závišicím a Rybí a jejich kaťuše od kostela sv. Kateřiny ostřelovaly Nový Jičín. Bylo vidět požáry v Rybím a u suchdolského nádraží.

Ve středu 9. května se u Kuchařova hostince (v místech u dnešní „hokejky“) řadilo obyvatelstvo Kopřivnice, které později kráčelo v průvodu seřazeno v pětistupech. Průvod mířil ke Štramberku, na Novém kopci (Tatrovanka) se ke Kopřivničanům přidaly davy z Lubiny, Větřkovic, Mniší a Vlčovic. Ze Štramberka se průvod vrátil zpět do Kopřivnice na náměstí, kde k lidem promluvil Karel Chalupa, jako nový předseda Národního výboru. Shromáždění na oslavu osvobození zakončili všichni přítomní zpěvy národních písní a státní hymny.

Tak probíhaly pohnuté dny v době okupace a osvobozování v Kopřivnici. Také naše město zaplatilo svou daň za osvobození. Mnoho mladých lidí padlo na frontách, mnozí byli mučeni v koncentračních táborech, vězněni a umučeni v žalářích.

Vzpomeňme v těchto dnech s úctou nesmírných obětí v bitvách obou světových válek. Vzpomeňme na hrdiny z domácího i zahraničního odboje ať už od Verdunu nebo Zborova, Stalingradu, Moskvy, Petrohradu, Londýna, Normandie...

V těchto dnech oslavujeme 55. výročí ukončení druhé světové války a našeho osvobození. Je proto nanejvýš vhodná doba připomenout si ty kopřivnické občany, kteří se nedočkali svobody a stali se oběťmi nacistické okupace. Na podstavci sochy Lešetínského kováře před školou na náměstí, který u nás nahrazuje Pomník padlých, si můžeme přečíst jména obětí obou světových válek, na čelní pamětní desce pak jména 23 obětí okupace. Obdobně ve vstupní hale podnikového ředitelství Tatry najdeme pamětní desku se jmény 87 obětí z řad tatrováků.

Přehledy obětí okupace jsou obsaženy i v různých písemnostech, především v Pamětní knize městy-se Kopřivnice - 2. díl, v příspěvku „Oběti německého fašismu a války v okrese Nový Jičín“ ve Vlastivědném sborníku okresu Nový Jičín č. 25/1980, v publikaci „Kopřivnice 1981 - 1985“ vydané MěstNV Kopřivnice v roce 1986, v „Almanachu obětí nacismu okresu Nový Jičín“ z roku 1998, ve dvou přehledech v Muzeu Fojtství a rovněž i v dalších archivních materiálech.

V těchto přehledech se uvádějí různé, avšak vesměs neúplné počty obětí, navíc údaje o nich obsahují hodně nepřesností a nesprávností. Mnoho z nich se mi podařilo odstranit, kromě jiného uvést na pravou míru všeobecně přejímané chybné a zcela kusé poznatky o údajných kopřivnických rodácích - topiči Františku Poláškovi a učiteli Hynku Poláškovi. Prozatím ještě nejsou náležitě prověřena data k osobám Jana Kuchaře, Josefa Průši, Ladislava Rašky a zejména Jana Frka, u něhož se vyskytuje řada rozdílů. Podle získaných poznatků jsem sestavil následující přehled obětí zahrnující také jejich poslední zaměstnání před zatčením a odbojovou činnost, u vojáků i českou hodnost v době úmrtí. U kopřivnických rodáků se výslovně nezmiňuji o místu narození. Obdobně neuvádím bydliště u osob narozených jinde a bydlících v Kopřivnici.

1) Florián Bayer, nar. 29. 6. 1902, řídící učitel Pomocné školy ve Slezské Ostravě, ukrývání vedoucího partyzánského výsadku S-1 z SSSR, popraven 7. 5. 1942 v Mauthausenu,

2) Jan Frk, nar. 24. 12. 1876 (1895?), stolař v údržbě Tatry (?), projevy nepřátelství v Říši, zemřel (popraven ?) 16. 2. 1942 (v srpnu 1943, 8. 3. 1944 ?) v Opavě (?),

3) Adolf Gajdušek, nar. 4. 5. 1897, odborný učitel II. měšťanské školy dívčí v Brně - Králově Poli, činnost v odboj. organizaci Obrana národa, odsouzen na 8 let káznice, zemřel po pochodu smrti 7. 5. 1945 v Praze,

4) Jan Hrček, nar. 20. 8. 1912, natěrač ve vozovce Tatry, četař, tankista v 1. čs. tankovém praporu, padl 9. 11. 1943 v bojích u Čerňachova na Ukrajině,

5) Rudolf Hrček, nar. 30. 1. 1908 v Přerově (Kopřivnici ?) výhybkář na hl. nádraží Ostrava-Přívoz, podezření ze sabotáže, zemřel 25. 12. 1944 v Mathausenu na útrapy věznění,

6) Leopold Chalupa, nar. 30. 11. 1905, tajemník Národního autoklubu v Moravské Ostravě, odbojová činnost v Obraně národa (spojka krajského vedení), zemřel 26. 10. 1942 na Mírově na útrapy věznění,

7) Josef Kadláček, nar. 17. 11. 1879 v Blatci, okr. Olomouc, zámečník ve vozovce Tatry, účast v komunistickém odboji, odsouzen na dva roky a čtyři měsíce káznice, zemřel 8. 3. 1944 v Ebrachu na útrapy věznění,

8) Jan Klos, nar. 19. 10. 1918, žák letecké školy v Prostějově, svobodník, letec RAF, zahynul 29. 8. 1941 v rámci výcviku v pokračovací letecké škole při havárii letadla v Hullavingtonu,

9) Petr Konůpka, nar. 23. 11. 1896 v Lazínově, okr. Boskovice, stolař v karosárně Tatry, účast v komunistickém odboji, zemřel v dubnu 1945 v Terezíně na útrapy věznění,

10) Karel Kött, nar. 23. 8. 1906 v Příboře-Klokočově, soustružník v automobilce Tatry, ukrývání a podporování štramberských partyzánů, ubit 19. 3. 1944 v Opavě,

11) Jan Kuchař, nar. 25. 9. 1900, řídící učitel I. obecné školy chlapecké v Prostějově, zemřel 2. 4. 1942 v Mauthausenu,

12) Bedřich Linhart, nar. 11. 11. 1914 v Trojanovicích, zaměstnání nezjištěno, nejdříve příslušník čs. armády ve Francii, v blíže nezjištěné době zastřelen po propuštění z koncentračního tábora v Nordhausenu,

13) Augustin Mužný, nar. 22. 8. 1905, odborný učitel měšťanské školy ve Vratimově, odbojová činnost v Obraně národa, zatčen v tzv. Sokolské akci, zemřel 10. 3. 1942 v Osvětimi na útrapy věznění,

14) Mojmír Novák, nar. 17. 2. 1913 v Brně, vysokoškolák, příslušník RAF, poručík, zahynul 27. 10. 1941 v rámci výcviku ve škole leteckých navigátorů při havárii letadla v Dumfries,

15) Emil Palichleb, nar. 13. 8. 1909, odborný učitel, pilot RAF v 311. bombard. peruti, nadporučík, zahynul 30. 8. 1943 v rámci cvičného letu při havárii letadla v Beaulieu,

16) Čeněk (Vincenc) Pikulík, nar. 15. 10. 1899, železničář v žel. stanici Bohumín, účast v komunistickém odboji (jeden z vedoucích místních činitelů), popraven 30. 3. 1944 v Breslau,

17) Josef Pikulík, nar. 2. 3. 1909, rolník, ukrývání a podporování štramberských partyzánů, popraven 8. 12. 1943 v Ostravě (podle oficiálních zpráv),

18) František Polášek, nar. 20. 5. 1886 v Dolní Bečvě, okr. Valašské Meziříčí, dělník v kotelně vozovky Tatry, účast v komunistickém odboji, zemřel 26. 11. 1942 v Dachau,

19) Ignác (Hynek) Polášek, nar. 20. 8. 1886 v Dřevohosticích, okr. Holešov, (v mládí bydlel v Kopřivnici), učitel Obecné školy v Zádveřicích, okr. Zlín, odbojová činnost v Obraně národa (Vedoucí místní skupiny), odsouzen na 8 let káznice, zemřel 16. 6. 1943 v Kasselu na útrapy věznění,

20) Josef Průša, nar. 25. 9. 1897, nadstrážník města Prostějova, popraven 25. 6. 1942 v Mauthausenu,

21) František Radko, nar. 5. 6. 1910 ve Vítkovicích, technický úředník ve slévárně Tatry, účast v komunistickém odboji, popraven 3. 4. 1944 v Breslau,

22) František Raška, nar. 5. 10. 1917, zámečník v automobilce Tatry, pilot RAF, rotmistr, zahynul 9. 3. 1945 v rámci výcviku v operačně výcvikové jednotce při havárii letadla v Cambridge,

23) Karel Raška, nar. 26. 8. 1904, odborný učitel Měšťanské školy dívčí ve Frenštátě p. Radhoštěm, odbojová činnost v Obraně národa (člen vedení tamního soudního okresu), popraven 8. 1. 1943 v Breslau,

24) Ladislav Raška, nar. 27. 10. 1926, pekař ve Zlíně, zásobování partyzánů, popraven 24. 1. 1945 v Brně,

25) Otakar Sviták, nar. 3. 3. 1894, vedoucí technického oddělení bývalého ministerstva národní obrany, plukovník, odbojová činnost v Obraně národa (člen hlavního velitelství v Praze), popraven 26. 8. 1942 v Berlíně - Plötzensse,

26) Karel Škývara, nar. 30. 10. 1896 ve Vsetíně, administrativní úředník ve slévárně Tatry, činnost nepřátelská Říši, zemřel po propuštění z věznice 1. 4. 1945 v nemocnici ve Vsetíně na následky věznění,

27) Rudolf Telařík, nar. 5. 12. 1905 v Nelešovicích, okr. Přerov, soustružník v automobilce Tatry, (bydlel ve Frýdlantě nad Ostravicí), účast v komunistickém odboji, popraven 15. 6. 1944 v Breslau,

28) Karel Tesař, nar. 18. 12. 1904 v Brně, soustružník v automobilce Tatry, účast v komunistickém odboji, odsouzen na 8 let káznice, zemřel 25. 4. 1944 v Bayreuthu na útrapy věznění.

Není vyloučeno, že ani tento přehled nemusí být úplný a že i v něm se ještě mohou vyskytnout nějaké nepřesnosti. Proto bych uvítal, kdyby pozůstalí nebo pamětníci okupace pomohli tyto nepřesnosti odstranit.

Z tohoto přehledu však vyplývá několik otázek. Dá město do pořádku počty „svých“ obětí? Někteří zemřelí jsou sice vedeni jako oběti v jiných obcích, avšak přesto se k nim nemůžeme chovat jako k cizím. Cílem bojovníků za svobodu a proti okupantům nebylo dosažení zisku nebo slávy. Věděli, co všechno riskují a co mohou ztratit, rozhodně by si zasloužili větší pozornosti, uznání a ocenění. Na jejich památku nemůžeme a ani nesmíme zapomenout.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:38