Z Muzea Fojtství zmizela kolekce luxusní majoliky K o p ř i v n i c e (dam) - O téměř celou kolekci luxusní majoliky přišlo v noci z neděle na pondělí 24. dubna kopřivnické Muzeum Fojtství. Podle policejních zpráv se neznámý pachatel vloupal do muzea rozbitým oknem asi ve čtvrt na tři ráno a z prosklených vitrín odcizil asi pětatřicet kusů křehké majoliky vyrobené v Kopřivnici na začátku tohoto století. Předběžný výčet způsobené škody se podle novojičínského policejního mluvčího pohybuje okolo jednoho sta tisíc korun. Ředitelka regionálního muzea, pod které spadá i Fojtství se však domnívá, že ztráty jsou mnohem vyšší. „Podobné kusy, jaké zmizely z muzea, se ve starožitnictvích prodávají zhruba za čtyři tisíce korun,“ tvrdí ředitelka Lenka Hodslavská s tím, že historickou hodnotu ukradených exponátů penězi vyčíslit nelze. Podle Hodslavské je také pravděpodobné, že krádež byla provedena na objednávku. „Vypadalo to, že přesně věděli, co chtějí. Ničeho jiného se nedotkli,“ řekla Hodslavská. Tuto možnost připouští také zástupce velitele městské policie Zdeněk Šostek. Ten tvrdí, že pachatelé možná věděli, jak se vyhnout čidlům, protože jeho lidé byli na místě činu dvě minuty po vypuknutí poplachu a lupiči již byli pryč, což by bylo vzhledem ke křehkosti jejich kořisti téměř nemožné. Pracovníci muzea nyní řeší problém, čím zmizelé exponáty nahradit. Fojtství má podle Hodslavské k dispozici ještě sbírku méně zdobné užitkové majoliky. „Máme ještě i pár kousků z té luxusní řady, ale nikdy se nám již nepodaří dosáhnout takového efektu, jako u celistvé sbírky. Navíc mám takový nepříjemný pocit, ukradené věci něčím nahradit, abychom nepřišli i o ně,“ řekla. Krádež majoliky z Fojtství je zatím největším incidentem tohoto druhu v historii muzea. Doposud se prý pouze občas ztratily jednotlivé kusy, které si odnesli nenechaví návštěvníci muzea. Krádež starožitné keramiky se zapíše také do análů městské policie, jde totiž zatím o největší incident tohoto druhu v objektu napojeném na elektronický pult centrální ochrany. „Je to poprvé, kdy nám utekli. Většinou pachatele vloupání buďto dopadneme přímo na místě a nebo je vyplašíme dřív, než stačí napáchat nějaké větší škody,“ tvrdí Zdeněk Šostek. Burianova expozice se věnuje ilustracím Štorcha a Augusty Š t r a m b e r k (dam) - Již týden mohou všichni návštěvníci Štramberka obdivovat novou expozici originálů kreseb a maleb Zdeňka Buriana ve stejnojmenném muzeu. Z exponátů zapůjčených ze zámku Ohrada nad Vltavou, Městského muzea Hořice v Podkrkonoší, novojičínského Okresního vlastivědného muzea či místní radnice a Muzea Fojtství složili autoři výstavy kolekci nazvanou ’U pravěkých lovců’. Jak již samotný název napovídá velkou část vystavených exponátů tvoří ilustrace knih spisovatelů Eduarda Štorcha a Josefa Augusty. Právě díky těmto uměleckým rekonstrukcím pravěkého života si Burian získal proslulost nejen u nás, ale i za hranicemi republiky. Přitom, jak sám Burian kdysi přiznal, jeho vztah k pravěku je do značné míry dán také atmosférou Štramberka a jeho Šipky, kde si jako chlapec hrával. Výstava, která má mimo jiné připomínat také malířovy nedožité pětadevadesátiny, bude jako vždy trvat celou turistickou sezonu a ukončena bude až 1. října.
K o p ř i v n i c e (zh) - Zdařilým koncertem na standardně výborné úrovni se také letos, ve středu 26. dubna představili kopřivnické veřejnosti žáci tanečního oboru Základní umělecké školy Zdeňka Buriana. Pochod mažoretek, vedených Ivetou Czáranovou, uvedl téměř dvouhodinový program sestavený z 21 tanců nejrůznějších žánrů. Byly zde tanečky těch nejmenších, kteří se s jevištěm kulturního domu seznamovali poprvé, ale také taneční vystoupení, která snesou porovnání s tím nejlepším, co v naší oblasti na úseku tanečního školství existuje. Vystoupilo celkem 175 žáků ZUŠ ve věku od šesti do sedmnácti let. Při výběru skladeb se učitelky Drahomíra Vraspírová a Zdeňka Havlová řídily nejen možnostmi dětí určité věkové kategorie, ale také rozdílným zaujetím jednotlivých tříd. Proto dosáhly tak vysokého nasazení při provádění někdy i dosti obtížných tanečních prvků. Jmenovat nejúspěšnější vystoupení by bylo velmi obtížné, protože každý tanec i pochod něčím diváky zaujal, každý žánr našel svoje příznivce. Nastudované skladby předvedou jednotlivé třídy také na různých akcích pořádaných Kulturním domem Kopřivnice nebo podle zájmu dalších organizací. Pokud jste nezhlédli celý, vskutku velmi pěkný koncert, což ani pro přeplněnost velkého sálu KDK nebylo možné, využijte dalších příležitostí. Radost dětí z pohybu i jeho provedení vás jistě potěší. Amatérské kapely z okolí zahrají na Rockové notečce K o p ř i v n i c e (dam) - Sobotní večer bude v Nora Café opět patřit kapelám z blízkého okolí. Ty se sejdou na v pořadí již čtvrté Rockové notečce v CO krytu pod kulturním domem. Pro tuto ’notečku’ vybral šéf Nory Víťa Váňa celkem čtyři kapely, které navíc nevystoupí na půdě kopřivnického klubu poprvé. Postupně by se na pódiu měli objevit frýdecko-místečtí RK 130, po nich by měli zahrát NVN a příborská skupina Hudba hraje. Zpestřením této ’notečky’ by mohl být společný projekt dvou posledních kapel, ten totiž dostal mnohoslibný název Nedělní chvilka poezie Revival Band. Hukvaldy se lidem otevřou až filmaři dotočí a odklidí nebezpečné kulisy H u k v a l d y (dam) - Až o víkendu 20. a 21. května se poprvé běžným návštěvníkům otevřou brány hradu Hukvaldy. Nový nájemce hradu, kterým je Fond Janáčkovy Hukvaldy, připravil kromě stejnojmenného mezinárodního hudebního festivalu tucet dvoudenních či třídenních kulturních akcí. Na své si přijdou milovníci romantiky středověkých soubojů, divadla, hudby, sokolnictví, ale třeba i módy a výtvarného umění. Radmila Kotterbová z vedení Fondu navíc slíbila, že vstupné na jednotlivé akce by mělo být levnější než v minulých letech. Zahájení sezony na Hukvaldech zdržuje natáčení historické sci-fi ’Je těžké být bohem’. Již delší dobu budovali filmaři na hradě kulisy, které mají navodit atmosféru středověkého hradu někde na cizí planetě, samotné natáčení bylo zahájeno až minulý týden. Hukvaldy nejsou jediným hradem v republice, na kterém ruský režisér Alexej German svůj nový film natáčí. Jeho stopadesátičlenný štáb již filmoval například na Točníku, Rábí nebo nedalekém Helfštýně. Filmaře ještě čeká velká spousta práce a snímek by mohl být podle slov producenta Viktora Izvekova dokončen nejdříve v závěru příštího roku. „Je to dáno také způsobem práce režiséra Germana. Svůj předcházející film natáčel sedm a půl roků,“ řekl šéf společnosti Ankor-film, která Rusům zajišťuje technické zázemí. Práce filmařů na hradě by měly skončit asi v půlce května. „Bude třeba odklidit kulisy, které by mohly ohrožovat bezpečnost návštěvníků,“ uvedla Kotterbová. Podle jejích slov by však Fond Janáčkovy Hukvaldy přivítal, kdyby kulisy mohly zůstat alespoň v místech ležících mimo prohlídkovou trasu. „Návštěvníci hradu jistě ocení možnost nahlédnout filmařům pod pokličku,“ tvrdí Kotterbová s tím, že památkáři proti krátkodobému ponechání filmových staveb na hradě nic nenamítají. Štramberkem se budou celý víkend linout zvuky kytary Š t r a m b e r k (dam) - Dny klasické kytary se přestěhovaly z hradu Hukvaldy do Štramberka. Valašský Betlém tak bude od zítřka až do neděle hostit pátý ročník kytarového festivalu s koncerty, přednáškami a výukou. Dny klasické kytary jsou učeny především samotným kytaristům, kteří své umění a znalosti zdokonalují na přednáškách a seminářích. Letos se mezi tématy přednášek objevila například Kytara v díle významných skladatelů, seminář o interpretaci barokní hudby či opravách a ošetřování kytar. Koncertní část festivalu budou letos tvořit čtyři vystoupení. Jako první zahraje již zítra v šest hodin večer kytarista a zároveň pořadatel Dnů klasické kytary Vladislav Petrášek společně s Jiřím Geršlem, který jej bude doprovázet na perkuse. V sobotu v pět hodin se budou mít možnost představit všichni účastníci festivalu a na sedmou večer je připraven koncert Pavla Steidla. Tečku za celým festivalem udělá nedělní Komorní koncert Bělorusů Igora Šošina a Olega Kartašova, který by měl začít již ve tři odpoledne. Všechny koncerty se uskuteční v přírodním amfiteátru Pod věží, v případě nepřízně počasí budou přesunuty do kulturního domu na náměstí. Kino Puls ovládne Toy Story II a oscarová Americká krása K o p ř i v n i c e (dam) - Jen málokdy se podaří, aby se v jednom týdnu sešly na programu kina dva tak kvalitní snímky, jako tento týden. O tom, že se mají diváci skutečně na co těšit, mluví nejen divácká úspěšnost snímků Toy Story II a Americká krása, ale také řada prestižních cen, které oba filmy získaly. Ačkoliv nebývá zvykem, že druhý díl by byl lepší než první, u Toy Story to jistě platí. Hračky se tentokrát vydávají na pomoc unesenému kovboji Woodymu, přičemž pochopitelně prožijí nemálo dobrodružství. Divák se může těšit na skvěle napsaný scénář a naprosto dokonalou počítačovou animaci, u které občas dokonce zapomene, že nejde o hraný film. Bez zajímavosti není ani to, že ve filmu si zahrál také dědeček z oscarového krátkého filmu Jana Pinkavy Geriho hra. Druhý díl Toy Story se v Kopřivnici bude hrát zítra a pozítří od čtyř a půl šesté. Poslední představení bude 8. května v tradičním odpoledním čase. Zítra, v pátek a v pondělí v osm hodin a v neděli sedmého v devět večer si pak můžete zajít na černou komedii Americká krása. Tento režijní debut úspěšného divadelního režiséra Sama Mendese, si utahuje ze snah některých Američanů naplnit idylický obraz harmonické rodiny známý třeba právě z filmu hollywoodské produkce tolik proklamovaný médii. Po všech stránkách dokonale udělaný film si své Oscary, Zlaté globy a další ceny jistě právem zaslouží. Připomenutí Dne Země si jednotlivé školy organizovaly samostatně K o p ř i v n i c e (ili) - Protože Den Země připadl v letošním roce na velikonoční pondělí, neproběhly ve školách akce k jeho připomenutí ve stejném dni. Na všech základních školách v Kopřivnici, Lubině a Mniší se ale snažili, aby si děti uvědomily význam života na Zemi a všechny důsledky chování člověka na naší planetě. Některé školy se omezily na propagační nástěnky, či hlášení v rozhlasu jako například ZŠ 17. listopadu, na ZŠ sv. Zdislavy, ZŠ Mniší a Zvláštní škole pedagogové besedovali v rámci vyučování s žáky, často Den Země provázaly úklidové práce kolem školních budov. Základní škola - náměstí mimo čištění studánek a výletů do okolí využila Dne Země k zvelebení vlastní budovy a okolí tak, aby přispěla k nadcházejícím oslavám založení školy. V ZŠ v Lubině mimo již zmíněného programu se děti navíc zúčastnily kreslení na chodníku. ZŠ Alšova si připomíná Den Země již od roku 1985. „Myslím, že jsme v tomto ohledu byla vůbec první škola, na které se s oslavami Dne Země začalo,“ uvedla učitelka Helena Soldánová. Její kolegyně Jana Hyklová pak letošní program oslav přiblížila podrobněji: „Pro děti jsme připravily prodej zdravého mlsání, výstavu domácích miláčků, ochutnávku ovocných čajů, seznámení s projektem Život v půdě. Dále jsme v jedné třídě vystavily publikace o přírodě, v jiné probíhalo mikroskopování, v další výstavka kvetoucích jarních květin a keřů, děti mohly na strom života napsat svá přání pro planetu Zemi a podobně.“ Základní škola Emila Zátopka pak Den Země organizovala ve čtyřech blocích podle věku žáků. Nejmladší děti absolvovaly netradiční výuku přírodovědy soutěžní formou stejně jako žáci 3. až 6. tříd, kteří se navíc zúčastnily ekologické stezky v okolí školy. Sedmáci si prohlédli videoprojekci o recyklaci odpadů a žáci posledních dvou ročníků provedli úklid v okolí školy. Všechny akce navíc pro své spolužáky připravili sami žáci, takže se do projektu Dne Země zapojili hned nadvakrát. V muzeu se natáčel další díl cyklu Hledání ztraceného času K o p ř i v n i c e (dam) - Minulou středu a čtvrtek vznikal v kopřivnickém Technickém muzeu jubilejní dvou set padesátý díl populárního cyklu Hledání ztraceného času. Střihový dokument, který by se měl na obrazovkách České televize objevit asi 20. srpna, se bude jmenovat ’Tatry vysoké a nízké’ a bude se věnovat historii výroby automobilů v Kopřivnici. Pro natočení dokumentu, který bude rovněž připomínat 150. výročí výroby v Tatře, poskytla automobilka veškeré historické filmy ze svého archivu. Hlavní protagonista pořadu, filmový historik Karel Čáslavský si mohl vybrat téměř z deseti hodin filmů. Projekt Tatra částečně podpořila i finančně.
|
|||||||||||||||||
Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:37 |