K o p ř i v n i c e (dam) - Grandiózním slavnostním otevřením bude již zítra v poledne uvedena do provozu víceúčelová věž s rozhlednou na Bílé hoře.

Krátce před polednem by měli starostové Kopřivnice a Štramberka společně se zástupci společností EuroTel a RadioMobil přestřihnout pásku a oficiálně tak umožnit výstup na vyhlídku. Ten by podle představ organizátorů mělo nejdříve absolvovat na sto padesát pozvaných hostů a následně zhruba od jedné hodiny bude rozhledna k dispozici veřejnosti.

„Tento první den bude pro všechny příchozí vstup na rozhlednu zcela zdarma a omezen bude pouze kapacitou rozhledny, která najednou pojme padesát lidí,“ řekl hlavní organizátor otevření a ředitel KTK, která bude rozhlednu provozovat, Jan Bittner. Odměnou pro každého, kdo absolvuje výstup na rozhlednu právě zítra, bude kromě zcela nového pohledu na krajinu také upomínková pohlednice.

Pompézní otevření rozhledny nemá být podle starosty Kopřivnice Jiřího Tichánka jen ukončení prací na rozhledně, ale zároveň její prezentací, jako dalšího místa atraktivního pro cestovní ruch.

O stavbě víceúčelové věže na Bílé hoře se začalo mluvit na konci roku 1997. Postupem času se podařilo přimět jak EuroTel, tak společnost RadioMobil, provozující síť Peagas, aby vložily peníze do jedné stavby. Obě společnosti nakonec do věže, která má svým architektonickým pojetím připomínat strukturu DNA, investovaly po šesti milionech korun. Kopřivnice k realizaci rozhledny přispěla dvěma miliony na stavbu přístupové cesty a Štramberk poskytl pozemky, jejichž hodnota byla odhadnuta na osm set tisíc korun.

Rozhledna by se v budoucnu měla stát součástí naučné stezky, která má spojit Štramberk a Kopřivnici. Štramberský starosta Jan Socha se však o věži, za jejiž stavbu bojoval, vyjádřil jako o věci, která mohla obě města spíš rozdělit. „Je paradoxní, že zatímco konkurenční společnosti EuroTel a RadioMobil se díky této stavbě daly poprvé v tomto regionu dohromady, naše vzájemné vztahy to mohlo poškodit,“ řekl Socha.

Jádro sporu mezi oběma sousedními městy bylo v propleteném balíku asi sedmi smluv o pronájmu a užívání rozhledny. Ve všech těchto smlouvách totiž figuruje pouze Kopřivnice.

„Kopřivnická strana argumentovala tím, že dala na misku vah hodně, včetně peněz a velkého úsilí, ale Štramberk, bez jehož pozemku by se nic nestavělo, se stal pátým kolem u vozu,“ řekl Socha s tím, že štramberští radní nesli tento stav s velkou nelibostí. Starosta sousedního města však nakonec se smlouvami doplněnými o čtyři body souhlasil. „Nechtěl jsem otevírat tři sta let starý spor. A nechci ani, aby po sobě Štramberáci s Kopřivničany házeli přes hraniční čáru kameny,“ tvrdí Socha. Jeho kopřivnický protějšek Tichánek vnímá fakt, že ve všech smlouvách figuruje pouze Kopřivnice, jako jejich pouhé administrativní zjednodušení. „Veškeré záležitosti, týkající se rozhledny, budeme se Štramberkem pochopitelně konzultovat,“ slíbil Jiří Tichánek.

K o p ř i v n i c e (dam) - Přesto, že kopřivnický azylový dům pro matku a dítě Salus stále ještě čeká na rozhodnutí o výši dotace z ministerstva práce a sociálních věcí, má jistou alespoň částku, která pokryje náklady na několik dalších měsíců provozu.

Kromě šedesáti tisíc, kterými na provoz zařízení přispěla ze svého rozpočtu Kopřivnice, má azylový dům jistých také čtyři sta tisíc, které mu přiřklo okresní shromáždění.

„Tyto peníze nebyly poskytnuty přímo nám, ale městu Kopřivnice, které nám je dále předá,“ řekl ředitel azylového domu pro matku a dítě v tísni Jaromír Navrátil.

Azylový dům po okrese původně požadoval šest set tisíc. Podle původních plánů mělo totiž ministerstvo na chod zařízení přispět ze svého grantu asi čtyřiceti procenty a zbytek měl hradit okres. „Teď bude hodně záležet na tom, kolik nám dá ministerstvo, což bychom se měli dozvědět zhruba v polovině května,“ uvedl Navrátil s tím, že chybějící peníze bude muset azylový dům sehnat od sponzorů. Právě z těchto zdrojů se azylovému domu vloni podařilo získat zhruba čtyři sta tisíc korun.

Š t r a m b e r k (ili) - Vyhlášení výsledků šestého ročníku soutěží Odchovek a Expozice roku za rok 1999 proběhlo minulou středu ve Štramberku. Práce poroty nebyla ani tentokrát jednoduchá, protože do soutěže odchovek roku bylo přihlášeno rekordních dvaadvacet odchovků ze sedmi zoologických zahrad. „Všechny přihlášené odchovky jsou velmi cenné a uznání hodné, což velmi ztěžovalo hodnocení,“ uvedl člen sdružení Jaroslav Svoboda, „navíc bylo oproti minulému ročníku do soutěže přihlášeno sedminásobně víc odchovků.“ Poprvé do soutěže přišly i přihlášky ze Slovenska.

V kategorii savců se na prvním místě umístil tamarín vousatý ze ZOO Jihlava, odkud pochází i lenochod dvouprstý, který skončil jako třetí a druhé místo získal tamarín skákavý ze ZOO Olomouc.

Prvenství v dalších dvou kategoriích připadlo ZOO Praha za orlosupa bradatého v kategorii ptáci, která s dvanácti odchovky byla vůbec nejvíce obsazená a v kategorii ostatní za leguána nosorohého.

Pouze dvě přihlášky nových expozic přišly do soutěže o Expozici roku 1999. Liberecká zahrada se přihlásila s odchovnou dravých ptáků včetně objektu chovatelů a líhněmi, ZOO Dvůr Králové s pavilonem Ptačí svět, za který si nakonec odnesla nejvyšší ocenění.

Překvapením byla neúčast ostravské zoologické zahrady, která se v minulém roce stala vítězem v kategorii savců s kočkovitou šelmou jaguarundi. Jak ale prozradili její zástupci, chystají překvapení pro další ročník soutěže.

Premiéru na tradiční soutěži zoologických zahrad, která se těší popularitě mezi odborníky i značné podpoře pořadatelského města, měla v letošním roce beseda o fauně na africkém kontinentu.

K o p ř i v n i c e (hod) - Na posledním zasedání městské rady se rozdělovaly finanční prostředky z fondu rozvoje rezerv. Rozděleno bylo zhruba sto deset tisíc korun. Rada může schválit částky jen do výše pěti tisíc.

Kluby a organizace, které mají dostat na základě doporučení radních vyšší částku, musí počkat na zasedání mimořádného zastupitelstva. V minulém čísle jsme slíbili čtenářům, že přineseme bližší informace o schválených příspěvcích městskou radou.

Rada přidělovala částky v rozpětí od jednoho tisíce pět set až po pět tisíc korun, a to nejčastěji na dopravu, činnost, nájem, ceny a na ozvučení.

Například nejvíce po městu požadoval Sokol Kopřivnice na přípravu XIII. všesokolského sletu, a to šedesát jeden tisíc korun. Rada mu přidělila čtyři tisíce na dopravu.

Základní škola - náměstí žádala o příspěvek ve výši pětatřiceti tisíc, obdržela tři tisíce na vydání almanachu k výročí založení školy.

Tatra 603 team požadoval lásku patnáct tisíc korun na činnost pro letošní rok, od rady obdržel příspěvek ve výši dva tisíce korun.

Česká archeologická společnost požadovala příspěvek ve výši pěti tisíc, obdržela tisíc korun.

Příklady klubů, kterým rada nepřidělila žádné finance: taneční škola R. K. Rytmus Kopřivnice požadovala částku 48 tisíc korun na taneční soustředění, Klub vodních sportů Skokan Kopřivnice požadoval patnáct tisíc korun na příměstský tábor a deset tisíc na výměnné akce mezi partnerskými městy.

Městské zastupitelstvo bude projednávat finanční příspěvky pro Divadelní soubor Gaudeamus na dva projekty, pro Klub malé kopané Kopřivnice na jarní sezonu a na ligu mládeže, pro Hockey club Kopřivnice na velikonoční turnaj 2. tříd v minihokeji a turnaj 3. tříd v ledním hokeji. Všechny jsou radou doporučovány ke schválení ve výši šesti tisíc korun.

Klubu vodních sportů Skokan rada doporučila zastupitelům ke schválení příspěvek ve výši osmi tisíc korun na akce: vánoční plavání, přebor mladších žáků v plavání, koupání se Skokanem, dětský den - Hry bez hranic a pohár desetiletého žactva.

Rada doporučila schválit částku ve výši čtrnácti tisíc pět set korun Klubu házené Kopřivnice na sedm turnajů a na jedno měření sil mezi školními družstvy.

Asociace sportovních klubů Tatra Kopřivnice má doporučenou částku ve výši dvaceti devíti tisíci osmi set korunami, a to na mistrovství ČR dorostu a juniorů v karate, Tatrováckou brusli, Velikonoční tatar ve sportovní gymnastice, 24hodinový cyklomaraton, Velké ceny Kopřivnice v badmintonu a ve vzpírání, XIII. všesokolský slet, evropskou gymnaestrádu, maraton kopřivnický drtič a Kopřivnice Open 2000 - přebor města v šachu.

K o p ř i v n i c e (ili) - Děti z Mateřské školy na ulici Krátké se již pátým rokem zabývají v rámci ekologické výchovy mimo jiné i sběrem hliníku a baterií. Jednou ročně pak sběr předají pracovníkům životního prostředí při Městském úřadu v Kopřivnici.

Tak tomu bylo i 17. dubna, kdy malí zástupci školky pod vedením učitelek Jany Lyčkové a Lenky Tománkové přinesli přes devět kilogramů baterií a téměř sedm kilo hliníku. „V rámci školky učíme děti třídit plasty a papíry a ty mnohdy zpětně učí třídit odpad své rodiče v domácnostech,“ uvedla Jana Lyčková.

Děti, které celoročně přinášejí hliník a baterie z domova, kde by zřejmě bez možnosti dalšího zpracování skončily nevyužity v koši, jimi v mateřské škole krmí ’Bateriožrouta’ a ’Hliníkožrouta’.

Za donesený sběr se dětem dostalo od vedoucího odboru životního prostředí Hynka Rulíška poděkování, každý dostal lízátko a omalovánky a pro potřeby celé školky pak bude jistě sloužit bohatě ilustrovaný Můj barevný atlas zvířat. I při odchodu z úřadu učitelky využily propagační nástěnky odboru životního prostředí a hned názorně dětem ukazovaly, do jakých kontejnerů jednotlivý tříděný odpad patří.

F r e n š t á t p o d R a d h o š t ě m - Dvouhodinové čekání ve frontě před sportovní halou ve Frenštátu, nejistota, zda-li se vůbec dostaneme dovnitř, to vše bylo zapomenuto během úvodu finále extraligy volejbalistek Laposu Frenštát a Brna. Přestože první set byl doménou Brňanek, na konci druhého se hráčky Frenštátu chytly a soupeři již nedaly šanci.

Fanoušci v žlutomodrých klubových trikotech Laposu, ti skalní i s barevnými vlasy, nastříhané krepáky a noviny, vlajky, bubny, trubky, řehtačky, chrastítka - to všechno dotvářelo neuvěřitelnou zvukovou kulisu. A k tomu zpěv a skandování nemohly nevybičovat domácí finalistky k neuvěřitelnému výkonu. Vždyť mezi fanoušky byl bývalý skokan na lyžích Jiří Raška, i nepřehlédnutelný maskot českých fotbalistů Olin Kutáč, který si ve valašském kroji spolu se synem v povzbuzování vypomáhali ozembouchem.

Závěrečný hvizd rozhodčího, kdy po smeči Brna skončil míč v zámezí, už zanikl ve řvavě vítězek a fanoušků. Desítky láhví šampaňského zkropily hráčky Laposu Frenštát a část haly se proměnila v brouzdaliště. Černá trička s nápisem ’Už je to tady’, která si hráčky hned na sebe oblékly, jen dokazovala, že děvčata svůj zasloužený triumf očekávala.

Z brněnských fanoušků si při odchodu z haly už nikdo nedovolil trousit jízlivé poznámky typu ’Lapos Frenštát - vidle a hnůj’ nebo posměšné ’Co to máte za halu’, jejichž skandováním si zpestřovali svůj příchod před začátkem střetnutí.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:37