K o p ř i v n i c e (ili) - Pražská firma Laktea, která organizuje ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství akci dotovaného školního mléka, vyhlásila literární soutěž. Děti měly za úkol vymyslet vtipné logo k mléku.

Do celorepublikové soutěže, která proběhla už v minulém roce, se s nebývalým úspěchem zapojil první stupeň kopřivnické Základní školy - náměstí. Soutěžilo se ve všech věkových kategoriích.

Největšího úspěchu - hned šesti ocenění dosáhli žáci druhého ročníku. Mezi nimi byla Dominika Kolečková, která v této kategorii získala první místo a s ní i hlavní cenu - horské kolo Author. Ostatní výherci pak dostali šiltovky, kalkulačku, kancelářské potřeby a diplomy spolu s propagačním materiálem pořadatelské firmy.

Vyhodnocení soutěže proběhlo ke konci prosince a 16. února přijeli zástupci firmy Laktea osobně předat ceny nejúspěšnějším řešitelům.

„Výsledky soutěže nám byly známy už před Vánocemi, ale před dětmi jsme je tajili, aby překvapení bylo dokonalé,“ vzpomíná na vyhodnocení soutěže třídní učitelka 2. A Drahomíra Galová, „Dominičin úžaslý a nevěřícný pohled, když slyšela své jméno, nás jenom utvrdil, že bylo dobře, že jsme dopředu nic neprozradili.“

Jak sdělila učitelka Milena Hyklová, firma chystá i pro letošní rok pokračování soutěže. S bližšími propozicemi, které ještě pracovníci firmy tajili, bude škola seznámena během měsíce března.

„Akce dotované školní mléko se těší mezi rodiči i dětmi značné popularitě, zájem je téměř stoprocentní, a proto nebyl problém získat žáky pro účast v soutěži,“ komentovala ředitelka školy Jitka Kalužová nebývalý úspěch svých svěřenců v literární soutěži.

Na závěr přinášíme vítězné logo sedmileté Dominiky:

Chceš-li jako Jágr býti,
musíš denně mléko píti.
Coca-cola to je béčko,
místo ní si dejte mlíčko.
Coca-cola to už známe,
místo ní si mléko dáme.

K o p ř i v n i c e (dam) - Jen tak, tak bylo na posledním shromáždění delegátů Oblastního bytového družstva, konaném 22. února, dosaženo nadpoloviční účasti. Do kopřivnického Kulturního domu, kde se shromáždění uskutečnilo, dorazilo jen osmaosmdesát ze sto šedesáti osmi zvolených delegátů. Navíc čtyřiadvacet samospráv nemá delegáta vůbec zvoleno. „Tak mizernou účast nepamatuji za celou svou éru jak předsedy družstva, tak řadového družstevníka,“ hodnotil účast volených zástupců nájemníků předseda družstva Jiří Rýdel.

Důvodem nízké účasti mohlo podle vedení družstva být konání shromáždění v termínu jarních prázdnin, posun pracovní doby v Tatře, ale hlavně nezájem delegátů. Operativně se přizpůsobit prázdninám nebo tatrovákům, prý není možné.

„Termíny shromáždění delegátů se plánují dlouho dopředu, třeba již teď víme, kdy bude shromáždění v červnu. Navíc z našich statistik vyplývá, že máme zhruba čtyři tisíce čtyři sta bytů a odhadujeme, že v Tatře dosud pracuje z našich nájemníků bratru čtyři sta až pět set lidí. Takže jakákoliv změna v automobilce nemůže mít tak zásadní vliv na chod družstva,“ tvrdí Rýdel.

K o p ř i v n i c e (ili) - Z důvodu zkvalitňování služeb zahájila Česká spořitelna, a. s., postupnou změnu hodnoty bankovek, jež vydávají spořitelní bankomaty. Dosavadní bankovky hodnot sto a pět set korun jsou nahrazovány bankovkami hodnot dvě stě a tisíc korun. V poslední době došlo totiž k výraznému nárůstu průměrné částky vybírané z bankomatu, která činila tisíc šest set korun, v prosinci pak dokonce dva tisíce.

Kompletní výměna všech 870 spořitelních bankomatů, které tvoří šedesát procent těchto zařízení používaných v České republice, bude ukončena v polovině května letošního roku.

V Kopřivnici podle slov vedoucího pobočky Jiřího Muchy dojde k výměně během měsíce dubna.

K o p ř i v n i c e (dam) - Do konce letošního roku by se měl objekt bývalých jeslí na ulici Kpt. Jaroše změnit ve správní budovu Oblastní bytového a stavebního družstva. Vedení družstva si již objednalo vyhotovení prováděcího projektu.

Shromáždění delegátů stanovilo povinnost nepřekročit dvanácti milionový limit pro celou rekonstrukci. Podle předsedy družstva se náklady na opravu budovy a její následné zařízení nedotknou jednotlivých nájemníků.

„Všechny tyto položky budou hrazeny z nedělitelného fondu, který lze použít jedině pro tento účel,“ řekl předseda družstva Rýdel. Ten se navíc domnívá, že zhodnocením budovy družstvo získá majetek, jehož cena poroste a tím dojde k uvolnění několika bytů, které nyní družstvo pro svou správu zabírá.

K o p ř i v n i c e (ili) - Zatímco se na většinu akcí pořádaných v klubu Kamarád trousí zájemci během celého odpoledne, čekaly děti minulé úterý seřazené do řady už půl hodiny před vlastním zahájením akce.

Konalo se totiž posezení při svíčkách a čaji pod názvem Čajovnička s Pavlem, které bylo tentokrát zaměřené na povídání o kladech a záporech lidské povahy.

Už samotné prostředí klubovácké „čajovničky“ navozuje velmi osobní atmosféru, do níž se hodilo nejen téma, ale hlavně osoba Pavla Obrátila, který si připravil program na úterní odpoledne.

A nebylo to nic jednoduchého, vysvětlit dětem podstatu identity.

Povídáním si o přečteném příběhu se postupně přešlo i na schopnosti a dovednosti dětí. Není nic příjemného, když jedenáctiletý kluk před všemi prohlásí, že nemá žádnou kladnou vlastnost, protože je hnusný! A na dotaz, proč si to myslí, bezprostředně odpověděl: „Všichni to říkají - ve škole, doma, prostě všichni!“

Ale i Jirka v průběhu odpoledne pod citlivým vedením Pavla Obrátila dokázal v sobě najít něco dobrého, na co může být pyšný a nakonec toho nebylo vůbec málo.

„Takto citově zraněných dětí dochází do klubu hodně. Převážně se na nich podepíše nezájem rodičů a rozvrácené rodinné vztahy. Jsou to takové děti ulice, které si chtějí za každou cenu vydobýt kousek pozornosti dospělých a protože to nejde jinak, tak alespoň zlobením nebo lumpárnami,“ hodnotí manažerka klubu Kamarád Blanka Mikundová většinu klientely klubu, „v podstatě se snažíme ukázat dětem trochu jiný svět, než s jakým se běžně setkávají na ulici.“

K tomu bezesporu nemalou měrou přispěla i úterní Čajovnička s pohodovým Pavlem.

K o p ř i v n i c e - Dnem 29. února 2000 vstoupila v platnost novela zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech. Poslanci Libor Ambrozek, Libor Krátký a František Ondruš navrhli změny, iniciované poptávkou ze strany Svazu měst a obcí, Parlament zákon přijal dne 18. ledna 2000.

Dosud platný zákon nabízel občanům dvě alternativy nakládání s komunálním odpadem. Občan se mohl zapojit do systému sběru, třídění, využívání a zneškodňování komunálních odpadů stanoveného obcí a platit obci úhradu za svoz, třídění a zneškodnění komunálního dopadu. Výše úhrady byla stanovena podle zvláštních předpisů a byla určena na hrazení nákladů obce spojených s tříděným sběrem, svozem, dotřiďováním, využitím a zneškodněním komunálního odpadu, případně na likvidaci nepovolených skládek odpadu. Druhou alternativou bylo vlastní využití nebo zneškodnění komunálního odpadu. Vyhláškou pak byl stanoven způsob prokazování využívání nebo zneškodňování odpadů v souladu se zákonem o odpadech. Bohužel ne každý občan zneškodňoval svůj komunální odpad v souladu se zákonem, což vedlo ke zvyšování počtu tzv. černých skládek.

Novela zákona již neumožňuje fyzickým osobám samostatně využívat nebo zneškodňovat komunální odpad. Obec může závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatníkem je pak každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nebo správce budovy či nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky. Správu poplatku vykonává obec. Nebude-li poplatek zaplacen včas nebo ve správné výši, vyměří obec poplatek platebním výměrem. Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem a rozvržených na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti nebo podle počtu uživatelů bytů. Obecně závazná vyhláška stanovující poplatek za komunální odpad by měla vstoupit v platnost v  polovině roku 2000.

Největší změnou pro podnikatele, tj. právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání, při jejichž podnikatelské činnosti vzniká odpad (dále jen původci odpadu), je povinnost zpracovat plán odpadového hospodářství (POH). Náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou. Zpracovaný POH zasílá původce bez zbytečného odkladu příslušnému okresnímu úřadu. Původci odpadu jsou dále povinni předávat nebezpečné odpady k využívání nebo zneškodňování pouze osobě oprávněné provozovat zařízení k  úpravě, využívání nebo zneškodňování odpadů nebo zařízení ke sběru a výkupu nebezpečných nákladů. Novela zákona o odpadech je však pouze dočasným řešením, jelikož ministerstvo ŽP v současné době připravuje nový zákon o odpadech, který již bude plně kompatibilní s legislativou EU. Očekává se, že by měl být schválen v  průběhu roku 2001.

K o p ř i v n i c e - Seriál informací o Evropské unii jsme přerušili několika příspěvky, které se týkaly našeho pokroku v připojování k EU a finanční pomoci Unie naší zemi pro zvládnutí tohoto procesu. V  dnešním pokračování se detailněji vrátíme k občanským právům obyvatel členských zemí EU.

Od druhé poloviny osmdesátých let byla v souvislosti se sílící integrací členských zemí formulována práva občanů EU, která přesahovala základní lidská práva a svobody dané Evropskou úmluvou o lidských právech, jejíž plné respektování je podmínkou členství každého státu. Každý občan EU je především občanem národního státu. Občanství EU státní občanství nenahrazuje, ale přidává práva nová a garantuje větší rozsah svobod:

• svoboda všech občanů EU usazovat se na území EU na přechodnou dobu i trvale. Právo se týká celého sociálního spektra občanů Unie, tedy podnikatelů, zaměstnanců, studentů, důchodců a dokonce i nezaměstnaných. Toto právo se týká rovněž jejich nejbližších příbuzných, pokud jsou občany Evropské unie. V souvislosti se změnou pobytu mají občané právo přestěhovat věci ve svém vlastnictví bez celních kontrol a asistence daňových úřadů. Pokud občan EU cestuje po území Unie jako turista a jeho pobyt v jiném státě nebude delší než tři měsíce, musí mu být umožněn vstup i pobyt v členské zemi téměř bez formalit.

• svoboda podnikat ve všech státech naplňuje základní princip, na kterém je podnikání v EU založeno, tedy svoboda pohybu služeb a svoboda služby poskytovat. Podnikatel z jiného členského státu nesmí být diskriminován ve vztahu k ’domácím’ podnikatelům.

• právo na rovný přístup k pracovním příležitostem. Občané kteréhokoliv státu EU se mohou účastnit konkurzních řízení na území jiného členského státu. S výjimkou armády, policie, soudnictví, daňové správy a diplomacie, jsou ostatní odvětví otevřena všem a při výběrovém řízení musí mít zaručeny stejné podmínky. Toto ustanovení se týká rovněž nezaměstnaných. Ti mohou po potřebnou dobu (v jednotlivých zemích je stanovena rozdílně) usilovat o zaměstnání v kterémkoli státu Unie. Pracovní podmínky zaměstnanců a jejich sociální práva v dané zemi musí být stejná bez ohledu na to, z  které členské země pocházejí.

• svoboda studovat a připravovat se na budoucí povolání ve všech státech EU. Podmínkou je přijetí příslušnou vzdělávací institucí, která nesmí upřednostňovat uchazeče ze země své působnosti. Je rovněž propracován systém vzájemného uznávání diplomů, zkoušek apod.

• sociální práva všech občanů EU

• rovnost postavení mužů a žen v  práci a životě

• ochrana dat občanů a zaměstnanců

• právo církví a náboženských skupin působit na území EU, pokud nenarušují vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek

• ochrana postižených občanů

• právo volit ve volbách do Evropského parlamentu a ve volbách do místních zastupitelstev bez ohledu na to, zda žijí v zemi svého původu nebo v jiné členské zemi. Občan pocházející z jiné země Unie může tedy volit v místě svého pobytu místní zastupitelstvo, aby měl vliv na dění v místě svého bydliště.

• právo na volný přístup ke všem dokumentům Unie a členských států.

Vymezený rozsah příspěvku nedává možnost věnovat se tématu obšírněji. Zájemci mohou další informace získat z publikací distribuovaných Ministerstvem zahraničních věcí ČR, P. O. Box 38, 225 38 Praha 10.

K o p ř i v n i c e (dam) - Již podruhé se letos Kopřivnice se svými internetovými stránkami účastní soutěže o ’Zlatý erb’. Cílem soutěže, do které mohou být přihlášeny stránky měst, obcí a informačních středisek, je podpořit využívání internetu pro poskytování informací úřady a prezentaci jednotlivých měst.

Porota, ve které zasedne mimo jiné i vydavatel Neviditelného psa Ondřej Neff či poslanec Vladimír Mlynář, bude hodnotit především obsahovou a výtvarnou úroveň soutěžních stránek. V loňském roce se Kopřivnice mezi pětici nejlepších neprobojovala. Letos bude hájit své barvy v konkurenci dalších 134 přihlášených stránek, z nichž 63 je v kategorii měst.

K o p ř i v n i c e - Jedním z cílů, o který usilovali pořadatelé setkání nad myšlenkovým odkazem T. G. M., již delší dobu bylo, aby mezi osobnostmi jež přijmou pozvání do Kopřivnice, byl také mluvčí prezidenta republiky Ladislav Špaček. Vloni se jim tento záměr podařil splnit pouze z padesáti procent, neboť Špaček byl přítomen jen díky videozáznamu, letošního ročníku se však již zúčastnil osobně.

Toto je naprosto mimořádná akce. Zejména proto, že vyrůstá spontánně zespoda, že to je akce, kterou připravují sami občané, a je to něco, co ji výrazně odlišuje od akcí pořádaných vládou, prezidentskou kanceláří nebo jinými institucemi. Tohleto mně připadá, že je daleko cennější a daleko spontánnější jak z hlediska Masarykova odkazu, tak z hlediska potřeb občanů daleko významnější.

My jsme si samozřejmě mohli pouze vybírat. Já vždy doprovázím prezidenta a ten má jen omezené technické možnosti. Nemůže navštívit všechno, nejezdí na besedy po obcích a po školách, to je pro politiky jiného řádu. Byli jsme s Madeleine Albrightovou v Hodoníně na velké oslavě, potom jsme byli v Břeclavi na odhalení nového pomníku. V Praze jsme se účastnili odhalení nového pomníku na Hradčanském náměstí. Vyvrcholením byla slavnost ve Vladislavském sále. Akcí byla celá řada, vybrali jsme si jen ty nejdůležitější, ale i tak jich bylo hodně.

Prezident Václav Havel je znám svým kladným postojem k občanské společnosti a podporou podobných iniciativ. Myslíte, že by jej tato kopřivnická akce mohla zajímat?

To je přesně to, co pan prezident podporuje a v čem spatřuje základ té občanské společnosti. O existenci kopřivnické akce ví, protože pan Šafařík sem jezdí každý rok, já jsem tady vloni byl prezentován z videozáznamu a letos, když jsem se mu omlouval, že se nebudu moci účastnit programu na Hradě, tak mi řekl, že zná charakter tohoto setkání a velmi si toho cení.

Myslíte, že by při některém z dalších ročníků, pokud mu to program umožní, mohl uvažovat o návštěvě?

Ne, to asi ne! Prezident si musí pečlivě vybírat, které zahraniční či domácí cesty podnikne s ohledem na svůj program a zdravotní stav, jeho možnosti nejsou neomezené.

Jestliže musí třikrát do měsíce cestovat za hranice, musí absolvovat desítky akcí na Hradě, nemůže jet čtyři hodiny tam a čtyři hodiny zpátky na besedu s občany Kopřivnice. Bylo by samozřejmě záslužné, kdyby mohl, ale akcí, které by si zasloužily jeho pozornost, se každý týden koná patnáct.

Denně se pohybujete v prezidentských kancelářích na Pražském hradě v místech, kde působil Masaryk. Je i po tak dlouhém období komunismu znatelné něco jako Masarykův odkaz?

Pokud jde o hmotné památky z Masarykovy doby, podařilo se zachránit a zrekonstruovat jeho pracovnu. Mimochodem právě moje kancelář je přesně v místě prezidentova bytu a pracovny. Podařilo se zrekonstruovat ty místnosti tak, jak vypadaly za Masaryka. Jeho soukromý byt zůstal v zásadě zachován tak, jak vypadal v těch dvacátých, třicátých letech. Samozřejmě, že slouží stále k tomu původnímu účelu. Momentálně jsou v prostorách tohoto bytu prezidentovy pracovny a přijímací pokoje. Pokud jde o Masarykův duch, tak ten na Hradě skutečně vládne doposud. Každý, kdo vstoupí do těch prostorů, tak je přece jenom zasažen takovou důstojností toho místa a té tradice. Každý z nás to vnímá. Já tam chodím denně už osm let a pokaždé, co tam vstoupím, tak pokaždé mi přeběhne lehké zachvění po zádech a znova si uvědomím, kam vstupuji a kde jsem. Nejde jenom o Masarykovu památku, ale vůbec o tisícileté sídlo českých panovníků, což je světová rarita.

V poslední době se hodně hovoří o tom, že Masarykovi, jako prvnímu československému prezidentovi, je možná ne zcela právem přisuzována jakási gloriola bezchybnosti a neomylnosti. Co si o tom myslíte Vy?

Já si myslím, že ta gloriola Masarykovi právem náleží. Každý národ potřebuje mít své mýty a své ’zbožňované’ předky. Ti totiž pomáhají národu přežít, i když realita je jiná. Jan Hus nebyl vysoký štíhlý, jaký stojí na Staroměstském náměstí, a přesto kolem Husova pomníku se lidé shromažďovali v dobách národních krizí, stejně jako kolem svatého Václava, i když historické zásluhy tohoto knížete nebyly v jeho době tak významné. Jan Žižka představuje obrovský mýtus jakéhosi českého válečnictví.

Každý stát má svého významného předka, a ta gloriola nemusí a vlastně by ani neměla být totožná s tou historickou osobností, ta je vedlejší.

Ten mýtus je zapotřebí, kdybychom zlikvidovali všechny mýty a z těch osob by se stali normální smrtelníci se všemi svými vadami, tak bychom sice došli k historické pravdě, ale ztratili bychom kus ze své národní tradice a národní hrdosti.

K o p ř i v n i c e (dam) - Letošní čtvrté pokračování setkání nad myšlenkovým odkazem T. G. M. utvrdilo jeho návštěvníky v tom, že zde vznikla nová tradice. V roce 1997, kdy se připravovalo první setkání, však nikdo s něčím takovým nepočítal.

Celá akce se vyvinula ze slavnosti uspořádané u příležitosti stého výročí první Masarykovy návštěvy v našem kraji. Úspěch, dobrá atmosféra, ale i hosté, mezi kterými byl tehdejší ministr vnitra Jan Ruml či ředitel Rádia Svobodná Evropa Pavel Pecháček teprve rozhodl o dalších pokračováních.

„Podobná akce by nemusela být až tak velkolepá, že by sem vždy jezdili lidé z Hradu či členové vlády,“ řekl po skončení prvního ročníku jeden z organizátorů akce Lubomír Sazovský. Přesto však ’Myšlenky T. G. M. a současnost’ jsou rok od roku velkolepější a pozvání pořadatelů přijímá víc a víc významných osobností. Kromě již jmenovaného Jana Rumla a Pavla Pecháčka, kteří nevynechali ani jeden ročník, se na nich již objevili Jaroslav Šafařík, Ivan Langr, František Václav Lobkowic, Ivan Medek a mnoho dalších.

K o p ř i v n i c e (ili) - Po revoluci k zapomenutí odsouzený svátek Mezinárodního dne žen opět nabývá na popularitě. Bez velkých formalit a oficialit, o to víc zaměřený na příjemné setkání a posezení.

V takovém duchu uspořádala Městská organizace KSČM v Kopřivnici 8. března společenské odpoledne u příležitosti Mezinárodního dne žen v Kavárně. Recitace, sólové taneční vystoupení, hudební skladby na akordeon či flétny v podání dětí a mládeže zajistily důstojný kulturní program. Ten dále zpříjemňoval hudbou a zpěvem Jarda Ježíšek.

„MDŽ jsme nepřestali slavit ani po revoluci. A protože rok od roku se zvyšuje zájem žen o tento svátek, udělali jsme oslavy v poněkud větším měřítku,“ uvedla Jelena Kladivová, členka organizačního týmu. Jejím slovům, že ženy slavit chtějí, daly za pravdu do posledního místa zaplněné prostory Kavárny, jejíž kapacita čítá zhruba sto dvacet míst.

„Na pracovišti tradici tohoto svátku dodržujeme po léta. Teď už sice nedostáváme froté osušky nebo deky, ale nechali jsme si ugrilovat kuřata a v době polední přestávky jsme alespoň společně poseděli,“ svěřila se jedna z návštěvnic oslav. Stejně jako ona i ostatní se domnívají, že si zaslouží, aby se jejich svátek slavil. Klidně by uvítaly oslavy jak Mezinárodního dne žen, tak Dne matek. „Myslím, že by si ženy zasloužily klidně svátky dva,“ komentovali situaci pořadatelé. Oslavy uspořádal pro své členky i Český svaz žen. „Po osmadevadesátém roce nás v organizaci zbylo jenom 25, ale dnes už máme 65 členek. Zajistily jsme pro naše děvčata živou hudbu, občerstvení a tombolu,“ v krátkosti přiblížila průběh oslav místopředsedkyně svazu Olga Kovarníková.

K o p ř i v n i c e (ili) - Pečeť pocházející z roku 1754, zdobí mimo letopočtu a nadpisu OBEC MISSI kříž provázený na každé straně jednou květinou, patří obci Mniší. Původně horská vesnice na jihozápadních svazích Kazničova nesla název Zdislavice. První zmínka o pusté vsi Sdislawsdorf pochází z roku 1347. Mnissie je pak připomínaná až 1480. Původně se zde měli trvale usadit velehradští mniši, ale ze záměru nakonec sešlo. Snad právě od těchto mnichů získala obec své jméno.

První písemná zmínka o osadě Kopřivnice, která vznikla patrně na počátku 14. století po vystavění hradu Schauensteina (Šostýna), se datuje do roku 1437. Ještě v první polovině 19. století byla Kopřivnice nepatrnou vesnicí. Rozkvět započal v 50. létech 19. století se zřízením továrny na kočáry, později známé automobilky Tatra. V roce 1910 byla Kopřivnice povýšena na městys a v roce 1948 pak na město, avšak znak jí udělen nebyl. Nový znak byl navržen až v roce 1967, ale pro neheraldické řešení a další komplikace byl Komisí pro městské znaky schválen až 1976.

Na razítku z 2. poloviny 19. století najdeme stejné vyobrazení kostela s věží jako na obecním pečetidlu z roku 1754.

Současný znak Kopřivnice tvoří červeně a stříbrně štěpený štít se zlatým vyobrazením automobilu Präsident přes obě pole a v pravém horním rohu štítu je červený štítek se stříbrným kopřivovým listem jako mluvícím znamením.

6. 3. oznámeno vloupání do vozidla zn. Š Octavia na parkovišti za Městským úřadem na ulici Záhumenní a odcizení autorádia

7. 3. došlo ke krádeži jízdního kola zn. Mirage, odstaveného před domem č. p. 958 na ulici Pod Bílou horou

8. 3. přijato oznámení o vloupání do dvou motorových vozidel u rodinného domku ve Štramberku, ze kterých se pachatel zmocnil radiopřehrávačů

9. 3. oznámeno vloupání do restaurace Kavec a odcizení finanční hotovosti.

Téhož dne v odpoledních hodinách došlo ve Štramberku ke sražení chodce motorovým vozidlem, kdy pachatel z místa nehody ujel. Za pomoci spoluobčanů byl pachatel zjištěn, dechovou zkouškou bylo potvrzeno požití alkoholických nápojů před jízdou

10. 3. v dopoledních hodinách došlo k vloupání do Billiard Clubu na ul. Francouzské

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:36