Kultura

Psí vojáky si do krytu přišly poslechnout tři stovky lidí

K o p ř i v n i c e (dam) - Víc než úspěšný byl páteční koncert pražské alternativní kapely Psí vojáci.

Na ty se přišlo podívat zhruba tři sta fanoušků, kteří se shodovali, že ten poslední byl pravděpodobně nejlepší koncert ’vojáků’ v Kopřivnici.

Po skončení koncertu se o zábavu staral britský D. J. Adrian, jehož vystoupení se podle slov šéfa Nory podařilo zajistit náhodou a na poslední chvíli.


Herci vinohradského divadla zahrají hru legendárního filmového režiséra

K o p ř i v n i c e (dam) - Podruhé během relativně krátké doby se na pódiu kopřivnického Kulturního domu objeví soubor kvalitního pražského divadla. Po Činoherním klubu se Kopřivničané mohou těšit na známé tváře vinohradského divadla.

V sobotu čtvrtého března o půl osmé večer se Svatopluk Skopal, Eva Režnarová, Vendula Křížová, Jiří Langmajer a další známé tváře představí v české premiéře hry Ingmara Bergmana ’Scény z manželského života’.

Na jevišti se odehraje příběh jednoho manželství, jehož hrdinové středního věku procházejí každodenními starostmi, neshodami a náhlým rozchodem.

Scény z manželského života nejsou divadelní hrou jako takovou. V roce 1972 je jejich autor a slavný švédský režisér zpracoval do filmové podoby. Překvapivě pravdivé a otevřené vyprávění o rozporuplném vztahu muže a ženy v manželství podle Bergmana není jen obyčejný filmový scénář.

„Text jsem psal bez ohledu na to, jaké bude při jeho případné realizaci použito médium, asi tak, jako Bach psal své cembalové sonáty (aniž bych se s ním chtěl srovnávat). Může je hrát smyčcový kvartet, dechový orchestr, kytara, varhany nebo klavír. Vypadá to jako divadlo, ale stejně dobře to může být film, televize nebo jenom četba,“ vyznal se Ingmar Bergman.


Představení filmové pohádky zpestří soutěže a autogramiáda

K o p ř i v n i c e (dam) - Nedělní odpolední představení kina Vláček tentokrát vystřídá komponovaný pořad rovněž určený dětem, jehož součástí bude také promítání filmové pohádky.

Program nazvaný ’Bavíme se společně’ nese podtitul odpoledne s Dětským centrem. Hlavním cílem pořadatelů bylo nejen umožnit klientům Dětského centra zhlédnout druhý díl jejich oblíbené Princezny ze mlejna, ale také zprostředkovat setkání postižených se zdravými dětmi.

Svěřenci Dětského centra si secvičili představení inspirované muzikálem Mrazík, a to by mělo celý program zahájit. Část tohoto vystoupení byla také součástí poslední přehlídky tvorby postižených dětí Motýlek. Velmi atraktivní částí programu by měla být následující beseda a autogramiáda s herci Princezny ze mlejna II.

„Dále máme připraveno několik soutěží inspirovaných prvním dílem mezi dětmi velmi populární pohádky. Rodiče bychom potom chtěli oslovit možností koupě drobných dekoračních výrobků dětí z Dětského centra,“ řekla dramaturgyně kulturního domu Dagmar Rysová.

Vyvrcholením celého programu bude promítnutí pohádky režiséra Zdeňka Trošky.


Místní pionýři soutěžili v Praze

K o p ř i v n i c e (dam) - Rozhodně jako úspěšné se dá hodnotit účinkování kopřivnických pionýrů na celostátní soutěži Pionýrský sedmikvítek, která proběhla koncem ledna v Praze.

Pionýrské oddíly z celé republiky soutěžily, jak už název napovídá, v sedmi ’uměleckých disciplínách. Kromě svých hlasů v pěvecké soutěži ’Dětská porta’, prezentovali účastníci Sedmikvítku své fotografie, videosnímky, filmy, výtvarnou a rukodělnou tvorbu, tanec, divadlo a hudební projev.

Republikového finále soutěže se kopřivnický oddíl pravidelně účastní od roku 1997.

Finále výtvarné části soutěže proběhlo již v polovině ledna v Opavě. V kategorii určené mladším dětem získala první místo Kristýna Šedá, na druhém místě skončila Nikole Valentová obě z Kopřivnice. Za rukodělnou činnost získal Miroslav Klimecký druhé místo mezi mladšími a Pavla Frňková mezi staršími dětmi. V pražské části soutěže se prosadila Lenka Hromočuková, která skončila na druhém místě v pěvecké soutěži jednotlivců. Stejná zpěvačka společně se svou sestrou Janou a Barborou Chaloupkovou z PS Štramberk obsadila první místo v kategorii pěveckých trií.

Kopřivničtí pionýři získali také druhé místo v soutěži divadelních scének, ve které se prosadili s pohádkou O Budulínkovi.


Pokračovatelé legendárního Dunaje BOO zahrají v Noře

K o p ř i v n i c e (dam) - Nikoliv do CO krytu, jak bylo v poslední době zvykem, ale do komornějšího prostřední hudebního sálu situoval šéf Nory Víťa Váňa sobotní koncert kapely BOO.

Tato skupina začala vystupovat již v létě 1988. Hudba BOO navazuje na legendární Dunaj, v této nové formaci totiž hrají dva jeho bývalí členové, kytarista Josef Ostřanský a bubeník Pavel Koudelka. BOO si zachovaly rytmickou tvrdost a přesnost, kterou obohacují o jemnou melodiku v podání cellistky Andrey Konstankiewiczové a expresivní výraz houslisty, kytaristy a zpěváka Christopha Pajera, který působil ve vídeňské skupině Metamorphosis.

Svůj charakteristický velmi těžko žánrově zařaditelný styl, který je dán především netradičním nástrojovým obsazením kapely, sami členové nazývají ’BOO-POP’.

Vloni na podzim se na pulty dostalo první studiové CD skupiny s prostým názvem BOO. Tato deska je v podstatě již druhým cédéčkem. To první kapela natočila živě v říjnu 1998 na festivalu v Litoměřicích. Bylo však distribuováno pouze jako demo.


Kino uvede Michalkovův velkofilm

K o p ř i v n i c e (dam) - Tento týden bude kino Puls promítat další z dlouhých, výpravných historických velkofilmů, které poměrně často plní sály kin. Kdyby byl Lazebník sibiřský snímkem z hollywoodské produkce, nebyl by asi nijak výjimečný. Lazebník sibiřský ale má několik nej, je totiž natočený v rusko-francouzsko-italsko-české koprodukci.

Pravděpodobně nejznámější ruský režisér současnosti Nikita Michalkov natočil lovestory odehrávající se v atraktivním prostředí ruské vyšší společnosti na konci devatenáctého století. Mladá Američanka přijíždí do Ruska, aby získala podporu pro vynález svého otce Lazebníka sibiřského - monumentální stroj, který je víc fikcí než skutečností a který by měl snadno vykácet nekonečné lesy severské tajgy.

Přesto, že jde o rozhodně největší film Nikity Michalkova, není určitě nejlepším dílem talentovaného tvůrce, za to má ambice stát se komerčně úspěšným a prorazit nejen v Rusku a Evropě, ale také v zámoří.


Pasoliniho film Dekameron dnes večer uvede přehlídku do místního kina Puls

Snímek z poetického filmu Tři sezóny režiséra Three Seasonse je jedním z jedenácti,
který místní kino uvede v rámci Projektu 100.
Repro: Kopřivnické noviny

K o p ř i v n i c e (dam) - Již pošesté vtrhla v rámci letošního Fébiofestu na plátna českých kin přehlídka Projekt 100. Po loňské poněkud hektické premiéře se místní kino Puls podruhé zařadilo mezi zhruba sedm desítek sálů v republice a svým návštěvníkům nabídne dalších jedenáct filmových skvostů. V Kopřivnici přehlídka vypukne dnes večer promítnutím Dekameronu Piera Paola Pasoliniho, tomu bude navíc předcházet koncert místního O. P. Jazz Bandu.

Autorem Projektu 100, který si dal za úkol během deseti let představit divákům v Čechách a na Slovensku stovku nejlepších filmů, které stihly vzniknout po dobu existence kinematografického umění, je vedoucí městských kin v Uherském Hradišti Jiří Králík.

Pestrá škála lahůdek pro filmové labužníky bude letos rozdělena do celého měsíce a účastníci projektu budou na rozdíl od loňska mít čas jednotlivé filmy náležitě ’strávit’.


Ceny vstupného šly oproti loňsku dolů

K o p ř i v n i c e (dam) - ’Kvalitní věci bývají drahé’, ale Projekt 100 je výjimkou potvrzující pravidlo. Zatímco komerční snímky nevalné kvality mnohdy dokáží divákům udělat vítr v peněžence, skvosty zlatého fondu světové kinematografie je možné v rámci přehlídky zhlédnout velmi levně. V případě že se filmový fanoušek rozhodne pro koupi permanentní vstupenky na všechny filmy letošního Projektu 100, zaplatí za jeden film jen něco málo přes osmnáct korun. Na rozdíl od loňského roku nebudou letos zvýhodňováni členové kopřivnického filmového klubu. Desetikorunová sleva, na kterou měli vloni nárok, je však kompenzována snížením ceny permanentky z dvou set padesáti korun na rovné dvě stovky.


Letos Projekt 100 tvoří jedenáct celovečerních a šest krátkých snímků

K o p ř i v n i c e (dam) - Šestý ročník Projektu 100 je svou dramaturgií poněkud netradiční. Kromě desítky hraných snímků a kolekce krátkých animovaných filmů ji osvěží také celovečerní loutkový film z dílny Jiřího Trnky Sen noci svatojánské.

Pojítkem mezi jednotlivými, mnohdy velmi rozdílnými snímky je hlavně to, že v době svého vzniku, stejně jako nyní, vystupují z hlavního proudu kinematografie.

První na řadě je filmová verze Boccacciova Dekameronu, kterou můžeme vidět již dnes večer. V roce 1970 ji jako součást tak zvané Trilogie života, do níž se dále řadí Canterburské povídky (1971) a Kytice z tisíce a jedné noci (1974) vytvořil svérázný italský režisér Pier Paolo Pasolini. Ten se zaměřil na slavné soubory povídek, propojených rámcovou situací. Jak režisér kdysi sám řekl, šlo mu o tu ’skupinu lidstva, která se v budoucnosti, když dosáhne vyššího ideologického uvědomění, promění z plebejské třídy v proletariát’. Film je zpracováním osmi povídek a jak je u Pasoliniho zvykem, popisuje hlavně erotická dobrodružství mladých hrdinů.

Finský film Juha, který je na programu zítra, je adaptací stejnojmenného románu, jehož zfilmování režisér Aki Kurismaki plánoval několik let. Autorem literární předlohy, vydané v roce 1911, je žurnalista a za svého života velmi uznávaný skandinávský spisovatel Juhani Aho, jenž se specializoval na krátké, realisticky podávané příběhy z finského venkova. Také Juha je příběh plný hlubokých citů a porozumění o jedné manželské tragédii. Zajímavostí Juhy je to, že jde o němý černobílý film. Jeho tvůrce také ve svých předchozích dílech nepoužíval barevný materiál a dialogy byly redukovány na minimum.

Promítání filmu Juha bude předcházet krátký animovaný snímek Volavka a Jeřáb ruského tvůrce Jurije Norštejna.

Devátého března bude Projekt 100 pokračovat jugoslávským filmem Sud prachu. Ten je příběhem běžných obyvatel Balkánu, kteří sice zdánlivě drží svůj osud ve svých rukou. Film je adaptací stejnojmenné divadelní hry makedonského autora Dejana Dukovského. Režisérem filmu je příslušník ’pražské školy’ jugoslávského filmu, scenárista a režisér Goran Paskaljević, který dnes žije střídavě v Paříži a v rodném Bělehradě.

Před tímto filmem bude uveden druhý Norštejnův film Bitva u Keržence.

Čtvrtým filmem, který kopřivnické kino v rámci přehlídky uvede, je francouzský snímek Pod sluncem Satanovým. Autorem předlohy k filmu je katolický spisovatel Georges Bernanos. Hrdiny jeho knih jsou kněží zápasící s pochybnostmi a zlem. Příběh mladého faráře, který pociťuje nepřítomnost boží milosti tak výrazně a tak dlouho, že se nakonec setká s ďáblem, převedl na stříbrné plátno v roce 1987 Maurice Pialat. Také tento film doplní snímek ze série animovaných filmu Jurije Norštejna.

První polovinu přehlídky ukončí Klíč íránského režiséra Ebrahima Forouzesha. Blízkovýchodní filmy mívají většinou minimalistickou strukturu. K natočení filmu stačí jejich tvůrcům jedna událost, jedna situace, jeden problém. Výjimkou není ani íránský Klíč. Ten do posledního detailu rozebírá situaci malého chlapce Amira, který zůstane sám doma se svým ještě mladším bratrem. Postupem času jim začíná být jejich domov nebezpečný a až znovunalezený klíč je šťastným vyvrcholením filmu vývoje.

Také Klíč bude doplněn Norštějnovým snímkem. V tomto případě půjde o film Liška a zajíc z roku 1973.

O filmech z druhé poloviny Projektu 100 se dočtete v některém z dalších čísel Kopřivnických novin.


© Kopřivnické noviny

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:35