K o p ř i v n i c e (dam) - Po delší odmlce si přijdou na své kopřivničtí příznivci rockové hudby. Nora Production, které se v poslední době věnuje více taneční scéně, pro ně připravila koncert teplické kapely Už jsme doma.

Tato kapela není ani v Noře stejně jako na dalších klubových pódiích žádným nováčkem a její vystoupení vždy dokázalo zaplnit Noru lidmi. Nejspíš proto se také pořadatelé rozhodli koncert uskutečnit v krytu pod kulturním domem.

Už jsme doma je jednou z nejoriginálnějších českých rockových kapel. Zájem publika získala svou nezávislostí na ostatních hudebních vlivech, charakteristickými výrazovými prostředky, nerespektováním jakýchkoliv hudebních forem a překvapivými změnami v tempu a melodiích se slovanskými kořeny stejně jako svou univerzálností.

Koncerty nabité energií měly úspěch nejen v České republice, kde kapela hrála víc jak pět setkrát, ale i v Evropě, kde už jsme doma hráli zhruba dvě stěkrát. Do výčtu úspěchů patří také téměř sto padesát vystoupení v klubech amerického kontinentu ve spojených státech, Mexiku a Kanadě.

Pětičlenná skupina společně se šestým nehrajícím členem výtvarníkem Martinem Velíškem má na svém kontě včetně kompilací patnáct desek, tři videoklipy a dokonce dvě knihy. Jejich UJD11, pop-up book dokonce získala cenu ministerstva kultury za nejkrásnější knihu roku 1996.

F r e n š t á t p . R . (dam) - Již potřetí se bývalá kuchyň frenštátské restaurace lubina stane mekkou tamních vyznavačů undergroundu. V týdnu mezi jedenáctým a osmnáctým únorem se totiž promění ve scénu dalšímu Kitchen Underground Week.

Tak jako vždy je undergroundový týden pořádán jako doprovodný program k výstavě. Libor Fojtík, tentokrát vystaví sérii fotografií z Ukrajiny a Rumunska, které již zdobily zdi novojičínské Staré pošty. Vernisáž, kterou celý Kitchen Underground Week začne, zpestří vystoupení části kopřivnické skupiny scénického tance Clan a koncert etnicky laděné kapely Arkadash. O den později v sobotu dvanáctého února bude maličký prostor ’kuchyně’ patřit ostravské jazzové formaci The Gizd Q, která stejně jako Pavel Zářecký, jehož bluesový večer je plánován na neděli, již na jednom ’kuchyňském týdnu’ hrála.

Po dvoudenní pauze bude program minifestivalu pokračovat středečním promítáním diapozitivů Pavla Knebla o Kurdech, Arménech a Adžárcích spojeným s koncertem folklórní cimbálové muziky. Čtvrtek bude patřit Thálii, která na jeviště přivede frenštátský divadelní soubor Fred s představením ’Ze života hmyzu’. Celý program uzavře taneční párty s D. J. Tallem, Sandozem a Forestem.

K o p ř i v n i c e (dam) - Podruhé v tomto roce pozve kopřivnický Kruh přátel hudby své členy a zájemce o klasickou hudbu do sálu kina Puls, kde ve středu devátého února zahraje sesterské, houslové duo Alžběta a Marie Fuxová za doprovodu klavíristky Ivany Hotárkové.

První z dvojice mladých houslistek Alžběta Fuxová ukončila základní uměleckou školu ve třinácti letech veřejným koncertem s Janáčkovou filharmonií Ostrava. Posléze nastoupila na konzervatoř a během jejího studia se zúčastnila mnoha soutěží. Nejvýznamnější z nich jsou ceny z mezinárodní soutěže Jaroslava Kociána v Ústí nad Orlicí.

Mladší Marie Fuxová začala hrát na housle ve svých šesti letech. Nyní studuje ve čtvrtém ročníku Janáčkovy konzervatoře v Ostravě. Také ona se relativně úspěšně účastnila mnoha interpretačních soutěží. Mezi největší úspěchy bezesporu patřilo první místo v soutěži konzervatoří z roku 1996 a druhé místo v mezinárodní soutěži v Hradci na moravě z roku 1998. Ke společným úspěchům sester patří první cena v oboru komorních duet z roku 1997.

Poslední účinkující, klavíristka Ivana Hotárková, vystudovala JAMU a nyní působí na Janáčkově konzervatoři v Ostravě především jako korepetitorka.

Š t r a m b e r k (dam) - Od včerejšího odpoledne, kdy proběhla vernisáž až do dvanáctého února potěší především milovníky krajinomaleb výstava kopřivnického malíře Josefa Martiniho.

Výstava amatérského umělce, mezi jehož velmi časté náměty patří štramberská zákoutí, byla situována do tamního muzea Zdeňka Buriana. Expozice má být navíc také připomenutím jeho úctyhodných osmdesátých narozenin.

Malby Josefa Martiniho, které lze nalézt také v soukromých sbírkách v zahraničí, bude možné ve Štramberku vidět denně kromě pondělí od devíti do šestnácti hodin.

K o p ř i v n i c e - Ještě předtím než nastoupili na pódium, podle vlastních představ odděleného od tančícího publika igelitovou fólií, stihli členové nadějné tanečně laděné kapely Nesselsdorf říct pár vět o svých plánech.

Plánujete v nejbližší době nějaké nahrávání?

Chceme teď nahrát naše nové věci, takže si asi ve zkušebně nebo doma zřídíme studio a nahrajeme to stejně jako naše předchozí zhruba rok staré demo. Chceme toho natočit co nejvíc a v co nejlepší kvalitě.

Kdy chcete začít nahrávat?

Nahrání té desky bychom chtěli zvládnout v únoru. Díky našemu kamarádovi, který má v počítači virtuální studio, umožňující nám využít až čtyřiadvacet stop, můžeme natáčet celý měsíc. Navíc nebudeme muset platit za studio, tak si budeme moct na nahrávce pořádně zapracovat.

Co by se mělo na novém cédéčku objevit?

Měly by na tom demu být nové skladby, ale i písně ze šuplíku, které jenom oprášíme a zahrajeme v novém kabátě. Chceme si s tím vyhrát.

Pokud nahrajeme všechny skladby, které máme připraveny, tak se ještě pokusíme udělat nové nebo natočit improvizace či remixy.

Máte prý v plánu vydat i pár kusů, znovu stále populárnějších vinylových ’elpíček’.

To je pravda, chceme dělat vinyly. Rádi bychom, aby naši hudbu mohli hrát také D.J.s’ na tanečních párty a dělali traky čistě z Nesselsdorfu.

Nebude to pro kapelu příliš velká finanční zátěž?

Všechno si platíme sami, takže s vyššími náklady počítáme. Udělali bychom to v nákladu maximálně sto kusů a když se složíme, tak ty peníze nějak dohromady dáme. Za tu srandu nám to rozhodně stojí. Vylisování stojí devět tisíc za sto kusů. Takže to není zas až tak drahé. V ceně sice nejsou třeba obaly, to nám ale rozhodně nevadí. My si to klidně dáme do papírového sáčku, na který napíšeme Nesselsdorf fixem.

Jak to vypadá s koncertováním?

Chceme koncertovat co nejvíc, to byl vždycky náš cíl a teď se to začíná pomalu rýsovat. Už teď hrajeme dost často, zhruba dvakrát, třikrát měsíčně. No a teď by se to mělo dostat až do fáze, kdy budeme hrát až čtyřikrát měsíčně. To znamená, že budeme koncertovat každý víkend, a to nám vyhovuje.

Koncerty si zařizujete sami nebo máte někoho, kdo vám je shání?

Všechny koncerty, i když si některé zajistíme sami, jdou přes Noru. Dneska už se navíc dost lidí ozývá samo s tím, že by chtěli, abychom u nich hráli. Hrajeme všude, ale převážně to bylo v moravských klubech. Teď momentálně jezdíme s Vanesou Gun, která o nás projevila zájem a požádala nás abychom s nimi hráli jako předkapela.

Za dobu, kterou hrajete, se vaše hudba dost změnila. Cítíte taky sami nějaký vývoj?

Cítíme to jako velice silný vývoj. Dokonce se mi zdá, že se vyvíjíme dost rychle. Mně to tak připadá, i když asi jen těžko můžu být objektivní v pohledu sám na sebe a na to, co dělám.

Co konkrétně se nejvíc změnilo?

Největší vývoj zaznamenala zvuková stránka a zpracování nálady. Teď už nám nejde ani tak o formu, jako spíš o pocity a náladu. Naše hraní je čím dál víc a víc věcí improvizace. Také techniku zvládáme líp a líp a postupným dokupováním nejrůznější dokonalejší aparatury se naše možnosti rozšiřují.

Dneska se chystáte hrát na pódiu zabaleném do umělohmotné fólie. Podobné věci vymýšlíte vždycky?

Snažíme si vymýšlet různé takové věci, aby každý náš koncert byl zajímavý a originální. Třeba v Kopřivnici hrajeme už potřetí a když bychom něco neudělali, tak by to mohla být nuda.

K o p ř i v n i c e (dam) - Celý únor bude až na horor Zámek hrůzy a psychologický thriller Šestý smysl patřit komediím. Výjimkou nebude ani dnes začínající první promítací týden.

Odpolední představení bude patřit americkému filmu Velký táta. Sonny Koufax, představovaný známým komikem Adamem Sandlerem, je sice zralý třicátník, ale podle své přítelkyně, která se s ním kvůli tomu taky rozejde, se chová jako dítě. Pracuje jednou týdně, žije v bytě svého přítele a užívá si dvou set tisíc dolarů, které dostal od pojišťovny poté, co mu auto přejelo nohu. Poklidný Sonnyho život se obrátí naruby ve chvíli, kdy se u něj v bytě objeví malý Julian, který hledá svého tátu. Otcem kluka je podle všeho Sonnyho spolubydlící, ale ten rodičovství popírá a navíc se chystá na služební cestu do Číny.

Sonny okamžitě zavolá zaopatřovací úřad, stejně alespoň jednu noc musí s Julianem přežít. Během té jedné noci a rána si pochopitelně kluka zamiluje natolik, aby sociálního pracovníka přesvědčil o tom, že si chlapce nechá, dokud se situace nevyřeší. Julian totiž pro Sonnyho znamená také šanci dokázat své ex-přítelkyni Vanesse, že dokáže, jak je zodpovědný a ta se k němu vrátí. Vanessa ale nemá zájem se vrátit, našla si totiž ’starého a bohatého’. Sonnymu zůstane Julian na krku a tehdy začne poněkud kuriózní rodičovská výchova. Celý případ má pak dohru u soudu, kdy Sonny musí obhájit své otcovské schopnosti.

Adam Sandler je známý jako sprosťák nejhrubšího zrna, přesto se mu ve Velkém tátovi opravdu podaří zahrát přerostlé dítě, které se snaží dospět. Stojí za to ocenit také dvojčata Sprouseovy, která odehrála malého Juliana.

Jako komedie o smutných událostech ve smutné době se dá charakterizovat česko-polský koprodukční film Všichni mojí blízcí, který má kino Puls na programu od osmi hodin.

Film mapuje poklidný život velké rodiny Silbersteinových v předválečném Československu. Rodinná komunita složená z nejrůznějších postaviček žije v krásné nedávno koupené vile za Prahou a každý se věnuje svým zálibám. Doktor Jakub Silberstein (Josef Abrhám) tráví dlouhé hodiny v ordinaci a raduje se z výhodné koupě domu. Jeho žena Irma (Libuše Šafránková), nutí svého desetiletého syna Davida (Branislav Holiček) do hry na housle. Spolu s nimi vilu obývá ještě mnoho dalších postav v podání předních hvězd českého a slovenského filmového nebe. Z počátku sice Silbersteinovi neberou fašistickou hrozbu příliš vážně a nabídku mladého Angličana Nicholase Wintona, který organizuje transporty židovských dětí do bezpečí, nejprve odmítají. Ke změně názoru je přinutí až vstup Hitlerových vojsk do země.

Scénář je spojením skutečného osudu britského makléře Nicholase Wintona a smyšleného příběhu rodiny Silbersteinových. Film stojí nejen na velmi dobře napsaném scénáři, ale i výborných hereckých výkonech většiny postav.

K o p ř i v n i c e (dam) - Nedělní odpoledne šestého února by mohl kopřivnickým dětem zpříjemnit maškarní ples v kulturním domě.

Velký sál kulturního domu by měl rejem masek ožít ve tři hodiny odpoledne. Celý program je koncipován jako řízená zábava. Budou se střídat nejrůznější soutěže o ceny s diskotékou. Samozřejmostí bude rovněž vyhlášení nejkrásnější masky. Lákadlem pro děti by mělo být vystoupení žáků druhého stupně novojičínské Základní umělecké školy. Ti mají připraveno několik ukázek nacvičených na hudbu z muzikálové podoby populární pohádky Mrazík.

K o p ř i v n i c e (dam) - Nadmíru spokojeni byli s průběhem letošního cirkusového plesu Agentury FOX jak jeho účastníci, tak i pořadatelé. Těm sice poněkud zamotal hlavu silný vítr, který ohrozil spojovací tunel mezi hotelem P Beam a kulturním domem.

Jako vždy i výtěžek z letošního plesu půjde na konto kopřivnického Dětského centra, jeho výše však v době uzávěrky ještě nebyla známa. Jistých však už bylo dvaadvacet tisíc korun, za které byl ve prospěch Dětského centra vydražen šátek jedné z hvězd plesu Ilony Csákové.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:35