ODS odchází z rady do opozice, předčasné volby ale nehrozí

K o p ř i v n i c e (hod, dam) - Ačkoliv ani ne rok po volbách, se odchodem členů ODS již podruhé změní složení Městské rady Kopřivnice, bezprostředně žádná politická krize, která by mohla vyvrcholit předčasnými komunálními volbami, městu nehrozí.

To, že momentálně o vyvolání předčasných voleb neuvažují, potvrdil předseda místní organizace Občanské demokratické strany Petr Chromečka, a to i přesto, že uklidnění situace těsně po volbách ODS podmiňovala právě vstupem dvou svých zástupců do rady.

Jaroslav Ponec i Petr Wisnar, již písemně informovali starostu o složení svých mandátů, přičemž Ponec se rozhodl opustit i řady zastupitelů a na jeho místo by měl zasednout Jaromír Krejčí.

“V současné době nemá naše účast v radě podporu místního sdružení strany a druhým důvodem mé rezignace je moje čistě osobní zaneprázdnění, které mi již několikrát zabránilo účastnit se důležitých věcí. Nic hlubšího v tom není třeba hledat,” vysvětlil důvody svého odchodu Ponec.

Protože Jaroslav Ponec, který složil mandát, zastával navíc funkci předsedy finanční komise a vedoucího řešitelského týmu kulturního domu, musí být za něj zvolen někdo nový.

Situace, kdy ODS odchází do opozice, je výsledkem zhruba tříměsíčního bezvýsledného jednání o rekonstrukci rady. V rámci těchto jednání chtěla ODS nahradit komunistického zastupitele Josefa Pavelku svým členem. To se však nepodařilo prosadit.

“Velké procento členů ODS zastává názor, že za současné situace není dobré, abychom byli v radě. Dva členové, kteří tam byli, stejně nemohli moc ovlivňovat dění ve městě,” řekl předseda místní organizace Občanské demokratické strany a bývalý uvolněný člen městské rady Petr Chromečka. Odchodem z rady se podle Chromečky jeho strana nezříká zodpovědnosti, kterou jí dali voliči. “Můžeme ovlivňovat dění ve městě. Budeme intenzivněji pracovat v zastupitelstvu,” slibuje Chromečka.

Zasedání městské rady, které se uskuteční v úterý 5. října, bude o pěti členech a radní na něm zaujmou stanovisko, jakým způsobem se bude jednat dále.

“Rada v tuto chvíli zůstane pětičlenná, pakliže ODS zůstane na svém stanovisku, že do rady nepůjde, pokud v ní bude zástupce KSČM, bude rada samozřejmě zvažovat, jakým způsobem bude rada doplněna,” řekl starosta Jiří Tichánek.

Bude se jednat o doplnění rady z jiných politických stran - KDU-ČSL a ČSSD. Kdo to bude, v této chvíli není jisté. Jedna varianta je, že to může být opětovně nabídnuto Pavlu Altrichtrovi, který kandidoval jako nezávislý na kandidátce KDU-ČSL, a Petru Černochovi (ČSSD), kteří z ní museli odejít při první reorganizaci, kdy ODS požadovala dvě křesla v radě.

Starosta není proto, aby rada pracovala jako pětičlenná, protože práce je podle starosty skutečně hodně.

“Nepodpoříme novou sestavu rady v žádném případě. Budeme se chovat tak, jako na prvním zasedání zastupitelstva, sice neodejdeme, ale budeme hlasovat proti,” uzavřel Chromečka za ODS.

Lubina by prý mohla na osamostatnění vydělat

L u b i n a (dam) - Lubina by na tom po svém osamostatnění byla ekonomicky lépe. Tento závěr vyplynul z pátečního setkání s občany Lubiny, na kterém byli informováni o výsledcích snahy o odtržení této místní části od Kopřivnice.

Nejprve si zhruba čtyři desítky lidí, které projevily zájem o účast na setkání, vyslechly z úst navrhovatele referenda Václava Sochy obecně známá fakta o osamostatnění, stejně jako filozofické a politické důvody, proč by k němu podle něj mělo dojít. Předmětem jeho nářků bylo například malé zastoupení Lubiňanů v zastupitelstvu Kopřivnice.

Přesto Socha přiznal, že “občané Lubiny tvoří asi jen šest procent ze všech voličů ovlivňujících složení kopřivnického zastupitelstva. Jestliže by byl do zastupitelstva zvolen občan z Lubiny, tak by to nebylo jen hlasy Lubiňanů.”

Rozhodně nejzajímavější částí setkání byl příspěvek Pavla Blahety, který zpracovával ekonomickou stránku samostatné Lubiny. Širší veřejnost se mohla s jeho výsledky seznámit vůbec poprvé.

Podle Blahetových výpočtů nemůže Lubina na svém odtržení prodělat, naopak mělo by se jí prý dařit lépe. Na straně předpokládaných příjmů by v rozpočtu samostatné Lubiny bylo zhruba čtyři miliony šest set tisíc korun, zatímco výdaje jsou naplánovány zhruba ve výši 2 644 000, což by znamenalo rezervu jeden až dva miliony korun.

Předmětem kritiky byly i některé akce provedené na území Lubiny. Například autobusová zastávka u mostu, na jejíž vybudování Kopřivnice vydala zhruba šest set tisíc, se Lubiňanům zdála příliš drahá. Předposlední část programu setkání byla věnována vystoupení hostů. Kromě kopřivnického starosty Jiřího Tichánka, který občany ujistil o tom, že město nebude v osamostatnění Lubiňanům bránit, vystoupili také starostové obcí Albrechtičky a Bravantice. Ti se rozhodně postavili za osamostatnění, které bylo jejich obcím bezpochyby prospěšné.

Sociální dávky bude muset město z části pokrýt

K o p ř i v n i c e (red) - Na výplatách dávek sociální péče bylo v loňském roce vyplaceno přes jednadvacet milionů korun. Na základě tohoto skutečného čerpání činila státní dotace na letošní rok dvacet dva miliony korun. Již v současné době je jasné, že tyto prostředky nebudou stačit, neboť již v září byly vyčerpány. Je to dáno především prudkým nárůstem nezaměstnanosti, která se nyní pohybuje na hranici dvanácti procent. Vzrostl počet žadatelů o dávky sociální péče asi na tisíc sto klientů, dalších tři sta padesát pobírá dávky v souvislosti s různým zdravotním postižením.

Tato situace nepostihla jen naše město, respektive pověřený obecní úřad (město Kopřivnice provádí výkon státní správy na úseku sociální péče i pro město Štramberk a obce Závišice a Ženklavu), ale jedná se o problém širšího regionu.

Okresní úřad v Novém Jičíně je o této situaci prakticky každý měsíc informován pravidelným hlášením o čerpání těchto účelových prostředků, navíc i žádostmi o posílení státní dotace. Tyto v současné době sice přicházejí, avšak v nedostatečném množství, v rámci možností státního rozpočtu. Je proto pravděpodobné, že město bude muset částečně pokrýt výdaje státního rozpočtu ze svých zdrojů, neboť se jedná o dávky, na které vzniká nárok a musí být proto vyplaceny.

Velmi obezřetně musí být naopak posuzovány žádosti o mimořádné dávky sociální péče, tak zvané jednorázové, které jsou dávkami fakultativními, neboli dobrovolnými a tím pádem na ně nevzniká právní nárok. Za mimořádné výdaje rozhodně nebudou považovány výdaje, které jsou zohledněny v částkách životního minima, jako jsou například náklady spojené s bydlením, provozem domácnosti, stravováním, ošacením, obutím.

Na kongresu se mluvilo o reformách

K o p ř i v n i c e (hod) - Kongresu starostů, pořádaného Sdružením obcí horního Slezska a severní Moravy a Svazem měst a obcí, který se konal v pátek 24. září za účasti pracovníků ministerstev a poslanců Parlamentu České republiky, se zúčastnil místostarosta Alois Janek.

Na tomto jednání byly vysvětlovány zákony vážící se k reformě veřejné správy a zákony týkající se financí. Ty byly osvětlovány v návaznosti na daňovou reformu, která se chystá. Dále se diskutovalo o novelizaci zákona o obcích a zákona o volbách. Hovořilo se o všech věcech, které směřují k náběhu nových krajů a jejich správy a o legislativě s jejich vznikem spojené. “Zajímavý příspěvek měl doktor Melion, který je autorem knih o financování obcí i o vedení obecních rozpočtů a rozpočtu státu, a doktor Kužvart z ministerstva vnitra, který hovořil věcně o reformě veřejné správy,” řekl po jednání místostarosta Janek.

Cirkus jsou barevná světla, flitry, křiklavá hudba, ale také ekonomické problémy

K o p ř i v n i c e - Přesto, že stejně, jako při kopřivnickém vystoupení, i na jiných štacích, v poslední době bývá stan cirkusu Marion poloprázdný, nenechá jeho majitel a cirkusák tělem i duší Jaroslav Paldus na své řemeslo dopustit.

“Moje rodina žije cirkusem už pět generací a bez potlesku si už život nedokážeme představit. Náš život je v manéži před publikem. Kdo má v sobě tu komediantskou krev, tak pro něj aplaus znamená víc než peníze,” vyznal se iluzionista Paldus. Ekonomická situace a návštěvnost cirkusů a varieté jej však také nenechávají klidným. S chodem cirkusu se pojí velké náklady na dopravu či nájmy pozemků a počet lidí, kteří jej navštíví je poslední léta poměrně malý.

Důvodů této neutěšené situace je podle Palduse hned několik. Jedním z těch hlavních je samozřejmě nízká kupní síla obyvatelstva. Dalším a neméně významným je nemalá konkurence, která u nás v ’komediantské’ živnosti je. V republice existuje zhruba šest desítek cirkusů a varieté, přičemž není jediný, který by neměl finanční problémy. S nedostatkem peněz se potýkají nejen malé a neznámé cirkusy, ale i velké kulaté manéže nesoucí zvučná cirkusácká jména. “Pamatuji si, že už jednou taková špatná doba byla v padesátých letech. Jak se opakují dějiny, tak se to opakuje i u cirkusu. Teď je potřeba dva, tři roky přežít a pak už to bude dobré,” doufá Paldus.

Principála Jaroslava Palduse a jeho rodinu čeká ještě zhruba měsíc vystupování do konce sezony. Ta každoročně začíná začátkem března a končí v prvních listopadových dnech. “Během roku projedeme zhruba padesát štací. Znamená to každý týden v jiném městě a pro děti, které s námi jezdí, každý týden v jiné škole, ale to už je ten komediantský, kočovný život, který k cirkusu patří stejně jako barevná světla, flitry a křiklavá hudba.”

David Macháček

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:32