Slovácké divadlo přiveze muzikálovou klasiku

K o p ř i v n i c e (dam) - O úvod letošního ročníku divadelního předplatného Kulturního domu v Kopřivnici se letos postará jeho pravidelný host Slovácké divadlo z Uherského Hradiště. To do Kopřivnice přijede s muzikálovou superklasikou Hello Dolly.

Režisérem představení je zároveň ředitel uhersko-hradišťské scény Igor Stránský.

Co vás vedlo k uvedení Hello Dolly?

Slovácké divadlo má vždy jednou za rok ve svém dramaturgickém plánu hudební nebo muzikálový titul, kterým se prezentuje svým divákům.

Již delší dobu jsme zvažovali uvedení tohoto klasického titulu, který patří mezi klenoty, a to nejlepší co v tomto žánru vzniklo.

Bylo pro váš soubor těžké tento kus zrealizovat a uvést jej na scénu?

U nás je to samozřejmě těžké. Co se týče herců, po pěvecké a taneční stránce máme soubor vybavený dobře, ale nasadit takovýto titul je také otázka financí. Někdy na nás agentury kladou takové podmínky, že na to divadlo prostě nemá, protože jen za to, že bychom mohli kus hrát, složit nevratnou částku ve výši dvou set tisíc, na to prostě nemáme.

Nabízelo se, že záloha by mohla být asi čtyřicet či padesát tisíc korun.

Mohl byste vaši inscenaci muzikálu stručně charakterizovat?

Volili jsme takovou komornější verzi, v karlínském divadle totéž uváděli s obrovskými sbory, přesto si myslím, že tato naše verze má své velké plus. Podílí se na ní třináct nebo čtrnáct lidí. Je to sice komorní verze, ale je tam naprosto všechno. Divák nebude o nic ošizen. Nechci to zakřiknout, ale všichni diváci, kteří to u nás viděli, zatím odcházejí spokojeni. Na tomto představení spolupracoval se svým přítelem Radkem Balášem, což je podle mne jeden z našich nejlepších choreografů. Spolu vytváříme tato díla. Teď už v podstatě přemýšlíme nad naší další prací, protože na podzim roku 2000 bychom u nás v divadle měli dělat My Fair Lady, což je další muzikálový evergreen.

Kdy jste uvedli Hello Dolly poprvé?

Premiéru jsme měli šestadvacátého června letošního roku. Potom jsme měli pouze dvě reprízy pro studenty. Čtvrtého září jsme Hello Dolly zahajovali sezonu u nás v divadle. Takže se dá říci, že je to velmi čerstvá záležitost.

Muzikál autorské dvojice Michael Steward - Jerry Herman končící třemi svatbami má kulturní dům na programu ve středu 22. září a začátek představení je plánován na 19.30 hodin.

Středoevropské kulturní dny přinesou mladou folklorní hudbu

H u k v a l d y (dam) - Letošní Středoevropské kulturní dny konané tuto sobotu se ponesou v duchu mladé folklorní hudby. V prostorách hradu Hukvaldy vystoupí se svým programem dětské a mládežnické folklorní skupiny z chorvatského města Omiše, z litevské Anikšie a slovenské Krupiny. Západočeské město Nepomuk zde zastoupí akordeonový soubor sestavený z učitelů a žáků tamní ZUŠ a části pěveckého sboru Písnička ze ZŠ v Nepomuku. Členem akordeonového souboru je i dívčí trio, které v minulém školním roce získalo ve své kategorii ocenění nejlepšího akordeonového tria v České republice.

Středoevropské kulturní dny ve 12 hodin zahájí a o půl šesté ukončí svým programem dětský folklorní soubor Lašánek Základní školy Leoše Janáčka Hukvaldy a dětská Lašská dechová hudba.

Dětský folklorní soubor Lašánek má mnohaletou tradici. V souboru tančí a zpívá šedesát dětí pod vedením učitelek školy Radmily Zemanové a Romany Pavlíkové. Doprovodnou muzičku souboru řídí Petr Strakoš. Soubor rozvíjí hudební tradice Lašska. Lašskými písněmi a tanci se představí také tentokrát. Dětská Lašská dechová hudba vznikla teprve v červenci letošního roku. Hudbu řídí Petr Strakoš a Alois Piskoř. V dechové hudbě hrají také děti Základní školy Leoše Janáčka.

Základ Středoevropských kulturních dnů položily před čtyřmi lety v Středoevropské fotbalové dny Nepomuku. Starostové zúčastněných měst se rozhodli spolupráci rozšířit i do jiných oblastí, tak položili základy akce, ve které se mísí kultura hned několika národů.

Zajistit pro diváky představení ’Cimrmanů’ je vždy těžký boj

K o p ř i v n i c e - Třikrát za poslední tři roky přijelo do Kopřivnice fenomenální pražské Divadlo Járy Cimrmana a vždy je čekal do posledního místa vyprodaný sál kulturního domu. V dubnu roku 1997 ’Cimrmani’ přivezli Blaník, o rok později předvedli kopřivnickým divákům svou zatím poslední hru Švestka a letos divadelní sezonu zahájila kultovní ’opereta’ Hospoda na mýtince.

Zajistit vystoupení tohoto oblíbeného souboru však není nijak snadné a rozhodně nepatří k divadlům, o kterých se dá s jistotou dopředu říci, že příští rok přijedou znovu.

“Je to vždycky těžký boj. Letos mě to stálo možná padesát telefonátů, je třeba neustále je bombardovat, upomínat, posílat dopisy a objednávky,” popisuje zápas o úspěšné divadlo dramaturg Jiří Cachnín.

Existují stálé a oblíbené štace. Divadlo Járy Cimrmana patří mezi velkou skupinu těch, které velmi rády jezdí do Nového Jičína. Tam se totiž pálí kalvados, na jehož popíjení v divadelním sklípku se umělci vysloveně těší.

Je však možné, že se Kopřivnice stane také jednou z oblíbených zastávek a zdejší Cimrmanologové budou mít možnost vidět mistry v tomto vědním oboru častěji. “Hraje se jim tady velmi dobře. Říkali, že představení, které odehráli v Karviné bylo velmi dobré, ale v Kopřivnici se jim hrálo ještě lépe,” uvedl Cachnín. Podle něj udělala také velký dojem večeře, na kterou celý soubor pozval majitel zdejší pizzerie.

V kulturním domě zvažují vytvoření předplatného pro dětské publikum

K o p ř i v n i c e (dam) - Kromě divadelního předplatného určeného dospělým divákům, uvažují dramaturgové kopřivnického kulturního domu o zřízení speciálního předplatného pro nejmladší diváky.

Ačkoliv celý projekt je nyní pouze ve stádiu zrodu a není jisté, zda bude realizován, představy jeho tvůrců jsou dosti přesné.

“Náš záměr je uskutečnit od listopadu do února sérii čtyř představení, ve kterých by se dětskému publiku představily skutečně renovovaná a kvalitní divadla,” řekl dramaturg Jiří Cachnín. Mezi soubory, které by v rámci připravovaného předplatného mohly vystoupit, je Naivní divadlo z Liberce, královéhradecký Drak a ostravské Divadlo loutek.

Kopřivnický krajinář Josef Martini vystavuje své obrazy ve Frenštátě

F r e n š t á t p . R . (dam) - Kopřivnický krajinář Josef Martini bude až do konce října vystavovat své obrazy v malé galerii vzdálené několik stovek metrů od frenštátského kostela.

Dnes již téměř pětaosmdesátiletého malíře jistě mnozí zdejší příznivci umění znají z mnoha jeho výstav v Kopřivnici, Štramberku a okolí. Jelikož Martini své obrazy již delší dobu nevystavoval a v Kopřivnici a Štramberku se nenašly odpovídající prostory, využil možnost vystavit svá díla ve Frenštátě.

Ačkoliv si Martini vyzkoušel většinu technik od kreseb tuší a rudkou, přes akvarel a mnohé další, nejvíce mu učaroval olej.

Podobně tomu je také s volbou námětů. K těm nejčastějším patří lesy, hory a také Štramberk, ve kterém malíř prožil velkou část dětství a který měl na jeho pozdější umělecký život dominantní vliv.

Filmový klub se těší většímu zájmu lidí

K o p ř i v n i c e (dam) - Možná, že symbolickým dvojprogramem zahájil minulé úterý druhý rok své existence kopřivnický Filmový klub. Dva krátkometrážní snímky režiséra Juraje Herze zhlédlo celkem jednačtyřicet diváků. “Myslím, že je to pěkná účast. Taky vzhledem k tomu, jakou jsme měli konkurenci v sousedním sále, kde zrovna vystupovalo Divadlo Járy Cimrmana,” řekla vedoucí kina a dramaturg filmového klubu Naděžda Smazová.

Po prvním představení má Filmový klub zatím pouze dvanáct členů. To však rozhodně není ještě konečný stav. Vloni bylo ve stejné době prodáno ještě méně průkazů. Do konce sezony ale počet ’klubáků’ vzrostl na necelé tři desítky. Velký nárůst zájmu o členství v klubu byl zaznamenán zejména po úspěchu Projektu 100. Do této přehlídky se kopřivnické kino letos rozhodně opět zapojí. Zahájení Projektu 100, který chce divákům přinášet nejlepší filmová díla, bude v Praze 13. ledna za účasti významných osobností světové kinematografie. Kino Puls je již předběžně přihlášeno a o dalších záležitostech se rozhodne během února a března.

Do kinosálu tentokrát diváky přivede Matrix

K o p ř i v n i c e (dam) - Matrix sci-fi, která má šanci stát se tím nejlepším, co se v tomto žánru letos na plátnech objevilo, a to navíc v přetěžké konkurenci dvacet let očekávané první epizody Hvězdných válek, bude tento promítací týden plnit sál kopřivnického kina Puls. Tento film bylo navíc v Kopřivnici již možné vidět v předpremiéře v rámci setkání scifistu Parcon ’99.

Thomas Anderson (Keanu Reeves) žije dvěma životy. Pracuje jako programátor, ale večer co večer se brouzdá internetem a coby hacker s přezdívkou Neo krade Data. Navíc jej trápí noční můry a tušení, že všechno je jinak než se zdá. Od počítačového teroristy Morphea (Laurence Fishburne) dostane Neo nabídku poznat pravdu a ta je šokující. Všechno to, co považujeme za skutečnost, je totiž pouze výsledkem umělých vjemů posílaných do našeho mozku něčím z venčí. Skutečnou realitou je to, co považujeme za velmi reálné a ne zrovna příjemné sny. Ve skutečnosti žijeme na konci dvaadvacátého století lidská civilizace, jak ji známe, neexistuje. Na počátku jednadvacátého století bylo lidstvo zotročeno počítači. Všichni lidé přežívají v nádržích naplněných slizem napojeni na Matrix. Ten není ničím jiným než počítačem simulující v mozcích lidí realitu světa na konci 20. století. Lidská těla přitom slouží k tomu, aby dodávaly kybernetickým organismům teplo a energii pro provoz.

Pouze hrstka lidí unikla z nedobrovolného spánku a založila podzemní město Zion. Z něj vyráží záškodnická skupinka, aby narušovala umělý řád Matrixu. Do umělého prostředí pronikají prostřednictvím zvláštních datových linek, které na první pohled vypadají jako telefonní budky. Přesto, že v počítači je jen vědomí těchto několika odvážlivců, nebezpečí, které jim hrozí je velmi reálné. Kdo je zabit v Matrixu, zemře také v reálném světě. Pouze jeden člověk nepodléhá pravidlům Matrixu, jeho příchod již dávno předpověděla tajemstvím obestřená věštkyně. Jedině tento muž, který bude moci existovat v Matrixu, aniž by mu podléhal, může lidstvo vyvést z digitálního otroctví.

Málokdy vloží studia peníze do sci-fi projektu, který není založen na seriálu nebo komixu a navíc má scénář, nad kterým je třeba se zamyslet. Podobné filmy byly zatím točeny hlavně nezávislými filmaři. Bratři Andy a Larry Wachowští však pro Warner Bros napsali a natočili akční cyberpunkovou podívanou, o které se již pár měsíců po premiéře hovoří jako o kultovním filmu. Matrix se rozhodně zařadil mezi filmy jako Pátý element, Blade runner nebo 12 opic.

Na rozdíl od nízkorozpočtových snímků nemuseli tvůrci v případě Matrixu šetřit na speciálních efektech. Jde tedy o perfektní vizuální podívanou. Souboje v Matrixu ze všeho nejvíc připomínají počítačové hry, kde zúčastnění běhají po zdech a uhýbají letícím kulkám. Atmosféru navíc dokresluje agresivní hudba skupin Marilyn Mason, Rammstein, Prodigy a dalších.

Dr(o)bečky z knihovny

Počítače dětem

Tak se dočkaly i děti! Od letošního září mohou totiž také ve svém oddělení městské knihovny využívat pro zábavu, poučení či vzdělávání dva nové počítače, které jsme do naší knihovny získali díky příspěvku z ministerstva kultury. Provoz počítačů v dětském oddělení se však bude lišit od provozu počítačů určených dospělým čtenářům. Zatím co studenti a dospělí využívají naši výpočetní techniku převážně k získávání informací ze stránek internetu, u dětí se zaměříme spíše na CD-ROMy (encyklopedie, výukové programy, ...). V současnosti si u nás naši nejmenší čtenáři mohou vypůjčit např. tyto CD-ROMy: Putování světem rostlin, Skladatelé světové hudby, Státy a jejich představitelé, Česká literatura od r. 1945, Kronika lidstva, Encyklopedie Diderot, Dějiny zemí koruny české, Encyklopedie vesmíru, Olympijské hry, Panovníci českých zemí a další. Postupně budou tyto CD-ROMy v naší knihovně přibývat. Avšak již dnes si má dětský návštěvník z čeho vybírat. Samozřejmostí je, že tyto tituly mohou využívat i všichni ostatní čtenáři a uživatelé knihovny. Věk neomezuje. Přijďte se tedy pobavit a poučit do naší knihovny i jiným způsobem, než je četba klasických knih a časopisů. Nahlédněte do zajímavého světa multimediálních encyklopedií a naučných programů. Budete uneseni zpracováním, grafikou i množstvím informací v nich obsažených.

Vladan Jílek, ředitel KDK, p. o.

Poslední aktualizace: 05.01.2004 10:31