Formát pro tisk

K o p ř i v n i c e (dam) - Vedle ještě neexistujícího supermarketu Kaufland, v místech starého závodu Tatry, by mohlo vyrůst také další obchodní středisko. Podle architekta města Milana Šmída je to nejen nejlogičtější, ale v podstatě také jediné možné využití části rekultivovaného prostoru, který nebude zabírat nový supermarket.

Zatímco Kaufland se po probíhajícím procesu převodu pozemků do vlastnictví supermarketu začne stavět na vzdálenější části pozemku, dnes již vyčištěné prostranství blíže centra města zůstane prázdné. „Fastav byl nucen koupit od Tatry větší pozemek, než pro stavbu Kauflandu potřeboval, a také ho musel zrekultivovat. Teď se pochopitelně snaží, aby se mu tato investice vrátila,“ uvedl architekt a vedoucí odboru rozvoje města Milan Šmíd. Fastav údajně pozemky nabídl také městu a místním podnikatelům. Drobní podnikatelé prý neprojevili zájem v této lokalitě stavět, a aby si město pozemky koupilo a drželo je bez komerčního využití jako územní rezervu, je podle Šmída vzhledem k jejich ceně nelogické.

„Zpracováváme studie na to, co by šlo v tomto prostoru postavit. Zatím plánujeme komplex menších obchodů s různým sortimentem, který by mohl vyrůst v horizontu dvou až tří let. To se ale může změnit. Chceme využít toho, že Kaufland do této oblasti naláká lidi, a komerčně to využít,“ tvrdí Ladislav Fabík, majitel vsetínské firmy Fastav, která je majitelem pozemků, kde stával starý závod Tatry.

„Je to lokalita stojící mezi rušnou komunikací, ochranným pásmem železnice a průmyslovou výrobou. Aniž by nebyly překročeny hygienické normy a další nařízení, není možné umístit zde stavby sloužící k bydlení, sportovnímu či kulturnímu vyžití nebo vzdělání. Vzhledem k možným vibracím a exhalacím by bylo problematické postavit zde také výrobní závod,“ řekl Šmíd. Podle jeho slov zůstává pro pozemek v podstatě jediné využití a tím je obchodní činnost.

I kdyby obchodní centrum, které by mohlo vedle Kauflandu vzniknout, bylo postaveno jako jediná prodejna, rozhodně se nebude velikostně svému sousedovi podobat.

Zatímco Kaufland bude mít vlastní prodejní plochu 2 364 metrů čtverečních a dalších pět set metrů je počítáno pro drobné obchůdky v jeho budově, nové obchodní středisko by po vybudování odpovídajícího počtu parkovacích míst mohlo mít maximální prodejní plochu okolo 1 200 metrů, což je jen o málo víc, než má v Kopřivnici již stojící Discont Plus.

„Byli bychom rádi, kdyby se v tomto místě usadila místo prodejny potravin firma nabízející koberce, elektroniku, nábytek či hobby zboží. To však ovládá trh a město nemá možnost to nijak zvlášť ovlivnit,“ tvrdí Šmíd s tím, že vybudování obchodního střediska by mimo jiné pomohlo také vyřešit problém s parkováním na ulici Štefánikově na dlouhou dobu dopředu.

Místní podnikatelé rozhodně nejsou záměrem Fastavu nadšeni. „Podobné počínání může zlikvidovat drobné podnikání, vylidnit centra měst a v neposlední řadě také snížit příjmy do městské pokladny. Je škoda, že jsme se nepoučili v zahraničí, kde tento problém řeší,“ nechal se slyšet prezident místního klubu podnikatelů Bohdan Wojkowský.

Š t r a m b e r k (dam) - Štramberská radnice stále odmítá, že by zneužila státní peníze, a vrácení zhruba šestimilionové sumy do státní kasy se hodlá bránit.

Inspekce životního prostředí Štramberku vyčítá, že část prostředků ze státní dotace určené na rekultivaci stávajícího prostoru arboreta a oblasti Bílé hory použila v rozporu se smlouvou. Největším problémem je pravděpodobně náhradní fotbalové hřiště vybudované na Bařinách. To totiž podle inspektorů, kteří ve Štramberku prováděli kontrolu, vzniklo na úkor arboreta i Bílé hory. „Aby zbylo i na hřiště, zredukoval se objem plánovaných prací. Například na Bílé hoře měly být postaveny asi tři kilometry cest. Ve skutečnosti stojí pouze jedna k rozhledně a ještě v úplně jiné kvalitě, než bylo v projektu,“ tvrdí hlavní inspektor ostravské pobočky České inspekce životního prostředí Kamil Drabina. Podle jeho slov se smlouva, kterou město uzavřelo se Státním fondem životního prostředí, o hřišti na Bařinách vůbec nezmiňuje. „Peníze byly použity v rozporu se smlouvou a musí být vráceny,“ tvrdí Drabina.

Starosta Štramberka Jan Socha, který je na vyjádření k celé problematice zatím velice skoupý, však jakékoliv zneužití peněz ze státní dotace odmítá. „Na náš podnět probíhá na radnici kontrola finančního úřadu,“ prozradil Socha. Ten doufá, že třetí úřad zapojený do problému by mohl do věci vnést jasno.

„Zatím existují dva protichůdné názory státních orgánů. Jeden prezentuje Inspekce životního prostředí a druhý stavební úřad, který všechno zkolaudoval,“ nechal se slyšet Socha. Potenciální hrozbou vrácení peněz z dotace se budou v pondělí zabývat také štramberští zastupitelé. Ti už dříve dali vedoucím představitelům města mandát k tomu, aby se vrácení dotace bránili.

„Je víc možností, jak bychom to mohli udělat, ale já bych o nich zatím nerad spekuloval. Pokud nebude jiné cesty, jsme připraveni bránit se třeba i soudní cestou, ale zatím nejsou využity ještě všechny možnosti,“ uzavřel starosta Socha.

K o p ř i v n i c e (ili) - Centrum Kopřivnice je řadu let v zorném poli vedení města, vždyť už v roce 1994 se objevil podnět k řešení ve Strategickém plánu rozvoje města. Na posledním zasedání zastupitelstva byla parková úprava centrální zóny schválena. Její realizace by měla začít v jarních měsících, nejpozději na podzim letošního roku.

„Výsadba zeleně v centru by měla být zahajovací etapou řešení centra města, na kterou by měly navazovat další etapy. Chceme vytvořit takové prostředí, které bude pro obyvatele příjemnou odpočinkovou zónou, částečně stíněnou vzrostlou zelení, při zachování dostatečného prostoru pro stánky a podobně,“ nastínila budoucnost centrální zóny Pavla Kašubová, správce veřejné zeleně. Úprava středu města bude záležitostí mnoha let. Odbor životního prostředí volí mimo jiné i z finančních důvodů cestu postupné realizace. Završena by měla být celkovým předlážděním tak, že by zcela zmizely asfaltové plochy.

Pohled na současnou část centrální zóny a její předpokládaný vzhled po realizaci parkové úpravy, jejíž první etapy by se Kopřivničtí měli dočkat už v letošním roce. Foto a nákres: Archiv odboru ŽP-VLHZ

„Při výběru druhu stromů jsme museli vzít v úvahu spoustu okolností, jako že alej bude v části města, kde se kumuluje teplo, není dostatek vody, jsou exhalace a bude ve dlážděné ploše, čímž jsme museli vyloučit například katalpy, které by časem kořeny dlažbu zvedaly. V úvahu nepřicházely ani alergeny a kvetoucí stromy, hodně přitažlivé pro včely. Nakonec se náš výběr vůbec zúžil na pět kandidátů - okrasnou jabloň, třešeň, akát a dva druhy hlohu,“ přiblížila nesnadné rozhodování autorka návrhu Pavla Kašubová. Při volbě druhů se přihlíželo i na hledisko znečišťování centra města plody a suchým listím a na náročnost údržby stromů.

„Při úpravě centra by se nemělo zohledňovat, zda-li údržbu zvládne úklidová firma, ale vlastní údržba by se měla přizpůsobit potřebám centra,“ dodala Kašubová.

Výsadba aleje, odhadovaná na dvě stě padesát tisíc korun, nepůjde z rozpočtu města, ale bude realizována prostřednictvím tzv. náhradních výsadeb.

Ty ukládá odbor životního prostředí ve správním řízení za ekologickou újmu způsobenou kácením zeleně.

Stávající betonové truhlíky v centru města o velikosti 7 x 11 metrů budou vybourány a nahrazeny čtyřmi menšími o velikosti dva krát dva metry, které budou opatřeny lavičkami. Tímto krokem se zlepší průhlednost, dostupnost i vazba na přilehlé obchody.

Alej bude osázena již vzrostlejšími exempláři v podchodné výšce dvě stě dvacet centimetrů s kmínkem o obvodu šestnáct až osmnáct centimetrů. Stromy budou opatřeny kovovými mřížemi.

K o p ř i v n i c e (hod) - V souvislosti se zprávou o matriční činnosti za rok 2001 se rozproudila v radě města debata na téma obsazení notářského úřadu v Kopřivnici. Všichni občané i město pociťují absenci tohoto úřadu jak ve vztahu k dědickému řízení, tak v obchodních záležitostech - uzavírání společenských smluv apod.

„Na městský úřad to má dopad zejména v oblasti ověřování, protože každoročně je matrikou a dalšími dvěma pracovišti ověřováno zhruba deset tisíc podpisů. Rada města proto uložila starostovi města napsat dotaz na notářskou komoru, jak docílit toho, aby notářský úřad byl v Kopřivnici obsazen,“ řekla Pavla Jurková, vedoucí kanceláře tajemníka.

„Z mých současných poznatků vyplývá, že notářský úřad byl pro dlouhodobou nemoc bývalé notářky již před několika lety zrušen.

Podle notářského řádu jsou notáři jmenováni ministrem spravedlnosti na doporučení notářské komory, ale ani tato notářská samospráva (tzn. notářská komora) nemá pravomoc stanovit v rámci obvodů, ve kterém městě bude notář úřad vykonávat. Obvod je odvozen od sídla okresního soudu. V současné době to vypadá tak, že v Novém Jičíně je větší počet notářů a v Příboře je jeden, který vykonává činnost i pro Kopřivnici. Jeden notář, který sídlí v Novém Jičíně, by měl, podle sdělení jiných, vykonávat svou činnost jak pro Kopřivnici, tak i pro Frenštát. Po telefonickém rozhovoru s předsedou notářské komory Dr. Poláškem jsem dosti skeptická v otázce notářského úřadu v Kopřivnici. Předseda notářské komory mi potvrdil můj poznatek, že nelze žádného notáře přímo donutit, aby si svůj úřad otevřel v Kopřivnici nebo určitém městě. Nicméně mi přislíbil, že s některými z notářů promluví a pokusí se samozřejmě na základě vzájemné dohody se s nimi domluvit tak, aby v Kopřivnici úřadovali alespoň v některé dny. Tedy aby měli alespoň určité úřední hodiny, kdy by kromě úřadování ve svém sídle byli i v Kopřivnici,“ uzavřela komentář k tolik diskutované otázce notářské služby ve městě Pavla Jurková.

K tomu, jak dopadla přímluva u předsedy notářské komory, budeme čtenáře informovat.

K o p ř i v n i c e (hod, dam) - Minulý čtvrtek v pět hodin odpoledne si Kopřivničané u pomníku na náměstí připomněli 152. výročí narození Tomáše Garrigua Masaryka. Přítomné, kterých se sešlo pár desítek, přivítal učitel ZŠ dr. M. Horákové Ladislav Cviček, který řekl i pár slov k odkazu Masaryka, za něž sklidil velký potlesk.

Jméno prvního prvorepublikového prezidenta bude nejednou skloňováno i dnes odpoledne v rámci diskuzního pořadu ’Myšlenky T. G. M. a současnost’, který v šestnáct hodin začíná v kulturním domě.

Šesté setkání, v rámci kterého je podle pořadatelů uznáván pouze jediný titul - svobodný občan, bude věnováno sociální otázce a naší budoucnosti v Evropské unii.

Mezi diskutujícími bude socioložka Jiřina Šiklová, bývalý blízký prezidentův spolupracovník Ivan Medek, hlavní vyjednávač s Evropskou unií Pavel Telička, poslanec Lubomír Zaorálek a další lidé.

Týden před akcí svou účast odřekli doposud pravidelný host akce senátor Jan Ruml a hejtman Moravskoslezského kraje Evžen Tošenovský, kterého nakonec nahradí jeho stranický kolega Martin Říman.

K o p ř i v n i c e - Na pozvání klubu Zdraví navštívil v neděli 10. března Kopřivnici pan Alois Vocásek, který se letos 13. dubna dožije 106 let. Do malého sálu Katolického domu chodí na přednášky o zdraví tak čtyřicet lidí. Minulou neděli se přednáška konala ve velkém sále a pořadatelé museli častokrát přinášet další a další židle. I když přednáška byla věnována střídmosti v životě, velkým lákadlem byla přítomnost stošestiletého Aloise Vocáska s jeho ženou.

Pan Alois Vocásek se narodil 13. dubna 1896, v devatenácti letech narukoval do první světové války, a když se z ní vrátil domů, špatně chodil a dýchal. Na doporučení jednoho lékaře se z něj stal vegetarián, přestal pít a kouřit. Tato změna měla za následek, že shodil patnáct kilo. To mu velmi pomohlo, neboť mohl lépe pracovat. On sám to komentoval slovy: „Pokud myslíte na to, co máte udělat, a neremcáte, tak se rychle neunavíte a práce se vám dělá dobře.“

Pan Vocásek jí střídmě dvakrát denně, snídá v deset a obědvá mezi sedmnáctou a osmnáctou hodinou. Je jediný žijící účastník bitvy u Zborova a byl i devět let zavřen na Borech. Dodnes chodí na vycházky, v sobotu se byl podívat i na Trúbě.

Alois Vocásek je už počtvrté ženatý. Se svou první ženou žil do svých osmačtyřiceti let, zemřela, když byl ve vězení za to, že byl členem jedné zakázané politické strany. Podruhé se pan Vocásek oženil, když mu bylo 78 let. Vzal si o pět let mladší paní, která byla do té doby stále slečnou a žili spolu dvanáct let. Dva roky po její smrti se oženil s další ženou, která po revoluci dostala zpět v restituci dům v Praze a rok poté zemřela. Se svou poslední, v pořadí čtvrtou ženou, žije Vocásek již osm let.

Pan Vocásek přidal k lepšímu, že když uzavíral stavební spoření, měl sto let, a dnes už má z něho opravenou střechu právě na tom zrestituovaném domě po své třetí manželce. Na otázku, kolik měl dětí, odpověděl, že s první ženou měl syna, který se dožil 70 let. Pan Vocásek přežil nejen svého syna, ale i vnučku a pravnučku. On sám má dnes dva prapravnuky. Jeho vitalitu a pohyblivost mu může závidět leckterý mladodůchodce.

Poslední aktualizace: 21.02.2005 08:24